Plátna a objekty Miloslava Lhotského s hudbou krásně ladí. Hudba je totiž jeho nejoblíbenější inspirací – tou základní, kterou mu vlídné sudičky daly do výbavy.

„Pocházím z rodiny, kde byl každý muzikant, každý uměl na něco hrát. S hudbou jsem docela přirozeně vyrostl a zůstala důležitou součástí mého života. Jsem ovšem pouhý nadšený konzument, protože na rozdíl od mých rodičů a všech příbuzných neovládám žádný hudební nástroj,“ říká výtvarník s lehkou stopou lítosti v hlase.

„Jsem v tomto ohledu tak trochu černá ovce rodiny.“ Hudba – zejména ta česká, klasická, patří k jeho příjemnému tvůrčímu rituálu. „Pocitů, emocí a barev, které krásná hudba evokuje, je mnoho. Rád s její pomocí pracuju,“ říká o jedné z mnoha svých inspirací. Miloslav Lhoták žije v Trutnově.

„Podkrkonoší je půvabná krajina. Mám rád zdejší přírodu i lidi, baví mě hledat a objevovat stále nové výhledy. V poslední době přitom často bilancuju,“ svěřuje se letošní pětasedmdesátník. „Myslím na svoje někdejší plány a představy, které se mi třeba už nepodaří realizovat… Nejsem snad pesimista ani škarohlíd, ale snažím se v tom svém světě představ a fantazie udržet si alespoň základní nadhled a smysl pro realitu. Čas strašně rychle běží.“

Z tvůrčího období Miloslava Lhotáka ukrojili pořádnou porci komunisté: mnoho let nesměl veřejně vystavovat, a tak většinu své profesní energie vložil do prozaické práce průmyslového výtvarníka a designéra. Teprve v posledních osmnácti letech konečně přišel čas naplnit dávné umělecké plány a představy. „Nosím teď v hlavě spoustu pohádek,“ říká Miloslav Lhotský mnohoznačně.

„Je v nich obrovská fantazie bez hranic, báječný svět imaginace mimo nás. Rád bych se těmi nejkrásnějšími nechal inspirovat a pokusil se zachytit alespoň část toho nedostižného světa na plátně.“

Vernisáž výstavy obrazů a plastik trutnovského výtvarníka Miloslava Lhotského začíná zítra v osmnáct hodin ve foyeru královéhradecké Filharmonie. Vstupní prostory jubilující Filharmonie bude zdobit až do 23. října.

Pětasedmdesátiletý výtvarník pochází z Hradce Králové, nicméně za svůj domov považuje Trutnov. Jeho cestě k umění předcházelo řemeslo – je vyučeným kovářem, zámečníkem a na Vyšší škole uměleckého průmyslu vystudoval odbor zpracování skla a kovu. Právě kov je materiál, se kterým pracuje snad nejraději. Svědčí o tom jeho plastiky, modelované bronzy a kovové objekty.

Miloslav Lhoták se věnuje vlastní tvorbě teprve od roku 1989 – v době komunismu mu nebylo přáno vystavovat. Kromě obrazů a plastik inspirovaných svojí velkou láskou – hudbou, patří k jeho tvorbě i půvabná drobná grafika a koláže. „Inspiraci nacházím všude,“ říká nadšeně, “mám rád auta, klauny i pohádky.“