Zároveň je holdem práci horských záchranářů – Horské službě Krkonoše a polskému GOPR (Górskie Ochotnicze Pogotowie Ratunkowe). Vstup je zdarma. „Myslím, že se expozice lidem bude líbit a budou do ní rádi chodit, že si i mezi sebou řeknou, že stojí za to,“ řekl náčelník Horské služby Krkonoše Adolf Klepš.

Laviny jsou součástí krkonošské přírody přes dva miliony let. Od doby, kdy se začalo ochlazovat klima a blížila se první doba ledová.

Na české a polské straně hor je přes osmdesát pravidelných lavinových drah a odborníci za posledních padesát let zaregistrovali na dva tisíce lavin, které v Krkonoších spadly.

Posledních několik set let do království horských živlů Krkonoš proniká člověk. Platí za to krutou daň. Kroniky a záznamy uvádějí přes čtyři stovky obětí, které zmrzly či zahynuly v lavinách. Dodnes laviny podstatnou měrou určují, na kterých místech na horských svazích poroste les a na kterých naopak bude opakovaně smeten. Tam pak dostanou šanci k rozvoji světlomilné byliny, traviny a porosty křivolakých křovin odolných vůči tlaku sněhu.

Přesné určení kdy, kde a v jakém rozsahu se laviny uvolní, není možné. A to ani přes všechny nabyté zkušenosti a moderní technické vybavení. Z uložení sněhových vrstev, druhů sněhu a vývoje počasí se dá míra nebezpečí uvolnění lavin pouze odhadnout.

Krkonošské lavinové katastry se nacházejí v nejcennějších oblastech I. a II. zóny, kde je cílem ponechat krajinu přirozenému vývoji. Proto na těchto lokalitách nejsou budovány žádné protilavinové zábrany ani vytvářena jiná opatření.

(zr)