Jan Dyringer přišel do Hradce Králové před rokem 1635 z České Lípy.

V období třicetileté války se i město Hradec chystalo k obraně. Pro několik ozbrojených obyvatel byl velitelem Jan Dyringer, který je vyzýval k odporu. Hradečtí se bránili na náspu u mostu pod Pražskou branou.

Protivník byl silný a Hradečtí kapitulovali. Sám Dyringer uprchl do Pardubic. Generál císařských. armád, arcikníže Leopold Vilém vzal Dyringera i jeho dům v Hradci pod svou ochranu a osvobodil od ubytování vojska. Po odchodu Švédů dostal se Dyringer do městské rady mezi konšely.
Po smrti rychtáře Jana Uhlíře 8. října 1644 nastoupil Dyringer na jeho místo. Byl to zastánce panovnických zájmů a náboženský horlivec. Jezuitům postavil v kapli kůr pro zpěváky a daroval menší varhany. Vztahy k městské radě nebyly ale dobré. Jako královský rychtář osoboval si nebývalé pravomoci a jeho sebevědomí narůstalo. Pokládal se za skutečného pána města, který může primase, purkmistra i celou radu posadit do vězení.
V roce 1649 prokázal Dyringer svou katolickou horlivost, když podal hlášení o vystoupení nekatolíků v Babicích a v Boharyni. Tím dal podnět k rozsáhlým trestním akcím a sestavením seznamu nekatolíků z řad šlechty v kraji Hradeckém.

V březnu 1653 podala hradecká městská rada žalobu a 18. června se dočkala úředního suspendování s oznámením, že byl Dyringer pro „své excesy“ sesazen.

Správcem úřadu byl ustanoven Jiří Kotečník z rady města. Dyringer odmítal novému rychtáři vydat rychtářská registra a spisy.
Komora česká proto vydala příkaz, aby Dyringera pozvali na radnici a zajistili ho vazbou. Ten však poslal na radnici právního zástupce, až potom přišel sám bez pláště a s karabáčem.

Vyslechl příkaz komory, ale do vězení jít odmítl. Pohrdlivě odešel a chtěl odejít i z Hradce Králové, ale brány města byly zavřené.
Pokračovalo vyšetřování. Vycházely najevo další svévolnosti a fakta o tyranském zacházení s lidmi. Soud byl přikázán na 7. květen 1655 do Chrudimi. Také k soudu poslal Dyringer zástupce a odjel do Prahy, aby si opatřil vysvědčení o své nemoci. Seznam trestných činů stále rostl: svedl pod slibem sňatku Annu Pavlatovou, jeho tresty bitím a mrskáním mrzačily lidi. Když Dyringer viděl, že trestu neunikne, pomýšlel na sebevraždu.
Učinil v Praze 14. července 1655 závěť. Majetek odkázal pražským karmelitánům, kteří se měli postarat i o jeho matku. Kšaft prohlášen v Hradci Králové 9. srpna 1655.

Jan Dyringer zemřel poměrně mlád ve věku 44 let. Úřadu rychtářského dosáhl roku 1644 ve věku 33 let a rychtářem byl devět let.
Za léta působení v Hradci Králové podařilo se mu nahromadit majetek veliké hodnoty. Seznam pořízený 20. srpna 1655 byl udivující, od zlata a stříbra po nemovitosti, domy, pole i louky.
Takový byl příběh mimořádného pobělohorského kořistníka, hradeckého rychtáře Jana Dyringera.

JIŘÍ MALINA