Divadlo už od nejstarších dob patřilo k velkým radostem. Ochotnická scéna vznikla v pevnostním Hradci po zrušení jezuitského řádu roku 1773.
Těsně u Slezské brány v místnostech domu číslo 126, hostinci „U Zlatého orla“, si ochotníci pořídili vlastní jeviště.
Společnost byla vojensko-měšťanská a hrála německy i česky.

Na dochovaných divadelních cedulích s pečetí města Hradce se oznamovalo, co se bude hrát a také ceny míst v divadle.
Jeviště si začaly pronajímat v podzimních a zimních měsících kočující divadelní společnosti. Po dobu tří měsíců se ve městě zdržela společnost J. A. Prokopa s první českou divadelní družinou.

Předvedla Tylovu Paní Marjánku, matku pluku, také Klicperovu Popelku Varšavskou. V hlavní úloze opery se představil sám majitel společnosti Prokop.
Nejoblíbenější společnost patřila bratřím Zöllnerovým. Zahajovala v Hradci pravidelně sezonu repertoárem veseloher i truchloher. Členem společnosti byl v roce 1853 i Josef Kajetán Tyl.

Filip Zöllner, nestor maďarských herců, zahájil svůj debut v Hradci Králové jako bezmála sedmdesátiletý. Před tím byl režisérem vídeňského divadla v Josefstadtu. Společnost hrála v Hradci Králové každoročně do roku 1855.

Do města jezdily společnosti L. Chmelenského, Josefa Kullasa, J. Kramueleho a F. J. Čížka. Poslední byla společnost Knisplova roku 1869.
V Hradci Králové se chodilo na divadelní představení také do letních arén. První stála na Pražském Předměstí na Střelnici. Postavili ji v červenci 1852 Filip a Bedřich Zöllnerové. Stála v zahradě s pyramidálními topoly, která patřila ostrostřelcům. Topoly byly vykáceny roku 1883.
Postavení arény stálo 600 zlatých. Byla dřevěná, ale investice do ní vložené se nevyplatila. Proto arénu prodali divadelnímu mistru Josefu Štanderovi, který ji najal i s koncesí obou bratří.

Stal se „kasírem a oučetníkem“ společnosti a umělecké vedení přenechal J. K. Tylovi, jak čteme ze Štanderovy knížky gáží. U jména Tyl je uveden měsíční plat čtyřicet zlatých.

Aréna se nevyplácela, a tak ji nechal Štandera strhnout roku 1858. Akcie arény se prodávaly po 1,30 zlatého.
Druhá aréna stávala v sadech na stráni pod dnešním Klicperovým divadlem. Vydržela čtyři roky i přes několik záplav, které ji pronásledovaly.
Arénu postavil syn Štanderův roku 1875. Hrála tady Kramuelova společnost a také společnost Pokorného.

V zahradě hostince „U Andresů“ bývala aréna z roku 1881. Měla tribunu, jeviště a hlediště s 200 sedadly a třemi lóžemi. Štandera tady použil zbytky z arény na Střelnici a vystavěl novou ve tvaru elipsy. Začalo se tady veselohrou „Z komické opery“.
Hrálo se ještě roku 1884. Tam, kde stával hostinec, najdeme dnes školu na Kavčím plácku, postavenou roku 1914. Kde byla zahrada, je dnes Rokytova výstavní síň.

Na zahradě dnes už zbořeného hostince „U Sokola“ postavil ředitel Pištěk roku 1889 divadelní arénu. Dekorace si půjčoval z městského divadla, otevřeného roku 1885. Později v aréně hrála Ludvíkova společnost střídaná společností Muškovou.
Tak to byly čtyři arény, známé v Hradci Králové. Obyvatelé města si letní arény oblíbily, ale jejich provoz se přesto nevyplácel. Hrálo se tady dobré divadlo a letní arény patří k historii divadla i k městu.

JIŘÍ MALINA