Letošní ročník TrutnOFF Open Air Festivalu věnují organizátoři disidentkám Daně Němcové a Petrušce Šustrové, které letos zemřely. Čtyřdenní akci rozproudí ve čtvrtek 17. srpna Pražský výběr, mezi velké taháky festivalu budou patřit jamajský reggae zpěvák Andrew Tosh či australští The Rumjacks, protinožci hrající irský punkfolk. Vedle hudby si budou moct návštěvníci zajít do astrologického koutku Hvězdárny Úpice, na debatu se sportovním komentátorem Jaromírem Bosákem, bohoslužby, vkročit můžou na území moravských vinařů nebo do indiánského tábora.

„Jak už říkal náčelník (Václav Havel): Lidé sem přece nejezdí jen proto, aby viděli a slyšeli různé zpěváky a kapely, ale i proto, aby se viděli navzájem,“ připomíná zakladatel legendárního festivalu Martin Věchet, který odpovídal na otázky Deníku společně s organizátorkou Martou Vrbovou Věchetovou.

Jak se těšíte na návrat do Trutnova?
Marta Vrbová Věchetová: V Brně se potvrdilo, že známá atmosféra je přenositelná. Bude to především ve znamení silných momentů setkání a nostalgie. Jak i patří ke každému návratu. Samozřejmě se těšíme. Festival Bojišti, prodchnutému mnoha setkáními, vdechnul genius loci. Vše ale zastírá skutečnost, že sice návrat, ale nikdo neví, na jak dlouho. Dobíhají nás totiž rozhodnutí předcházejícího starosty a „jeho“ zastupitelstva z doby, kdy ze sousedních luk hned za plotem areálu udělali průmyslovou a komerční zónu. Tím vyřkli ortel. Dnes louky potřebné pro festival a jeho zázemí vlastní noví majitelé, od kterých víme, že zde chtějí do dvou let začít stavět obchody. Bohužel, první den, když jsme se v pátek na Bojišti utábořili, hned jej někdo přes noc vykradl. Za celou dobu na Moravě, kde jsme vždy na Střelnici žili několik měsíců, se nám tam kromě jednoho kolečka nic neztratilo. Zde hned první den.

Uvažovali jste i o jiných místech poté, co bylo jasné, že nebudete pokračovat v Brně?
Martin Věchet: Rozhodovali jsme se mezi pěti místy. Tři byla na Moravě, dvě v Čechách. Nakonec jsme se rozhodli pro Trutnov. Během našeho exilu jsme objevili několik zajímavých i pozapomenutých míst, ale jak známo, „Indiáni milujou hory“. Konečné rozhodnutí udělala naše náčelnice Marta. I když jsme podruhé vstoupili do stejné řeky, co bude dál, uvidíme…

Co rozhodlo pro Trutnov?
Marta Vrbová Věchetová: V brněnském exilu se nám líbilo. Radnice festival podporovala včetně městských firem, byli jsme titulární akcí druhého největšího města České republiky. Pozapomenuté místo na Střelnici byla členitá loviště s řekou, dubovou alejí a mnoha stromy. Připomínalo zvětšené Bojiště. Přitom nedaleko centra. Byla zde i celá infrastruktura s toaletami, rozsáhlým zákulisím. Právě toalety a větší zázemí schází Bojišti. To vše lemovaly dřevěné baráky, které tam za války postavil už Wehrmacht, kde jsme dělali výstavy a noční koncerty.

Martin Věchet: Bojiště má zase svá specifika, malebnost, hory a jak bylo řečeno, je prodchnuto mnoha setkáními. Je dobře, že festival v minulosti areál uchránil před různými developerskými choutkami, kdy zde byl záměr vybudovat bobovou dráhu, jakýsi Disneyland či parkoviště. Bojiště přežilo a je fajn, že si to uvědomuje i současný starosta. Škoda jen, že trochu pozdě. Zastavění luk se už asi těžko odvrátí. Hlediště s lavičkami je příjemné. Dříve takových areálů a letních kin bylo po republice hodně, Trutnov má to štěstí, že zůstal zachován. Jestli něco komunisti vymysleli a udělali dobře, tak je to tento areál.

Kolik kapel se představí na festivalu? Kdo bude největším tahákem?
Martin Věchet: Přes šedesát kapel všech žánrů a pestrobarevného zaměření. Od rock punkových Therapy? přes legendu reggae Andrew Toshe, bez jehož otce Petera a Juliana Marleye by snad ani nebylo jamajské reggae, jak ho dnes známe. Kultovní a industriální Laibach, kteří inspirovali i známé Rammstein, australští The Rumjacks, protinožci hrající irský punkfolk či punkfolklor jak z nejlepší čtyřky někde na periférii v Dublinu, až po vtipné a legendární Waltari. Vše budou uzavírat bubeníci Asian Dub Foundation, kteří se svoji směsicí ethna, reggae, dubu a živých nástrojů jistě roztančí naše ležení.

Na koho z českých kapel se můžou těšit fanoušci?
Martin Věchet: Z tuzemských určitě Pražský výběr, na který se přijede podívat i jedna návštěva. Pražský výběr, podobně jako Plastici, jsou s naším festivalem propojeni pupeční šňůrou. Obě kapely, stejně jako naše Pow-wow, si jdou svojí nezávislou cestou a obě kapely bolševikem zakázaní, stejně jako náš festival. Skupin je šest desítek různých žánrů. Robert Křesťan, čerstvý nositel Anděla, Monkey Business s výjimečným hostem nebo Visací zámek či Tichá dohoda, která hraje jen zřídka. Ale i třeba taneční Khoiba nebo znovuobnovení Prouza. Dobu noblesy a elegance, kdy se ženám otevíraly dveře a jezdilo se vlevo, připomene Ondřej Havelka s orchestrem Melody Makers.

Jaký je letos zájem o vstupenky? S jakou návštěvností byste byli spokojení?
Marta Vrbová Věchetová: Žádnou megalománii neočekáváme, můžeme být jen mile překvapeni. Vracíme se z exilu po delších sedmi letech, v postcovidové době, kdy se společnost i její uvažování změnilo. Navíc mladí lidé téměř na festivaly nejezdí. Nadějné však je, že rodiče přijíždějí se svými dětmi, pro které jsme i letos vytvořili dětský tábor s výtvarnými dílnami.

Martin Věchet: Jak už kdysi napsal Magor (Martin Jirous) do Festivalového samizdatu, všude je všeho moc a „člověk neví, kde by hlavu složil.“ Spokojeni budeme, když se vše poplatí, nikomu se nic nestane a lidé se budou těšit z hudby a vzájemného setkání.

Jak to bude s občerstvením? Kolik bude stánků, co se bude točit za pivo?
Marta Vrbová Věchetová: Stánky budou s různorodou stravou včetně vegetariánské. V klidové zóně - Peace Village mezi stromy a dobrými travami budou neziskové a ekologické organizace, vrátí se i hvězdárna z Úpice. Nově přibude dětský tábor s výtvarnými dílnami, jak jsme zmínili, nebo poetický stan s „Nedělní chvilkou poezie". K festivalu již patří i Undergroundová scéna, kde budou probíhat debaty i koncerty, ale i Hare Krishna Camp se svoji jídelnou a Alternativní a meditativní scénou. Pivo bude zajišťovat Plzeňský pivovar s kompletním portfoliem piv - Plzní, Gambrinusem, Radegastem, Kozlem, Birellem, ale i alternativním Proudem. Za ceny lidové…

Avizujete přítomnost Knihovny Václava Havla na festivalu. Co konkrétně bude její účast obnášet?
Marta Vrbová Věchetová: Festival je jeden festival s několika menším uvnitř jeho organismu. Z Hlavní scény, Hare Krishna campu, Open Air Bohoslužeb, Indiánského tábora, území moravských vinařů nebo Undergroundové scény i campu, poetického stanu nebo právě Knihovny Václava Havla. Příští rok bude festivalu 40 let. Náčelník (Václav Havel) byl u počátků festivalu v roce 1984 a 1987. Později byl i jeho pravidelným návštěvníkem a podporovatelem, ať jako prezident, disident nebo občan - spisovatel.

Martin Věchet: Knihovna VH, s prodejem literárních děl Václava Havla a dalšími tituly, které knihovna vydává, tak přirozeně k našemu setkání patří. Ruku v ruce s tím půjdou i debaty v Undergroundovém stanu, u jejichž počátků v roce 1997 byl rovněž jako první host Václav Havel. Letos s více debatujícími z širšího společenského, kulturního, politického a novinářského spektra.

Kdo se tam představí?
Marta Vrbová Věchetová, Martin Věchet: Vedle investigativních novinářů Sabiny Slonkové nebo Jaroslava Spurného či Renaty Kalenské, historika Petra Blažka se debat zúčastní i občanští aktivisté nebo známý sportovní komentátor, fotbalový specialista a milovník hudby Jaromír Bosák. Debaty tak budou svoji pestrobarevností kopírovat i různorodý hudební program. Jde však především o setkání a spikleneckou pospolitost, jak už říkal náčelník: „Lidé sem přece nejezdí jen proto, aby viděli a slyšeli různé zpěváky a kapely, ale i proto, aby se viděli navzájem.“ Uvidíme, co bude příští rok…