Třídenní prezidentská cesta po regionu se tehdy ještě převážně německému Trutnovu vyhnula záměrně. Masaryk by tu prostě nezažil takové ovace, jako v ryze českých městech. Jenže česká menšina se nevzdala a setkala se s hlavou státu jinde. Například ve Dvoře Králové nad Labem, kde se Masarykovi dostalo velkolepého přijetí (viz. úvodní fotografie). Nebo v Úpici, kde měl slavnostní hostinu a kde přenocoval. „Obzvláště do Úpice přišli hraničáři z Trutnova v impozantním počtu čtyři sta až pět set osob,“ citoval archivář Pavel Zahradník z dobového časopisu Naše menšiny.
Masaryk v regionu navštívil ještě Rtyni v Podkrkonoší, Červený Kostelec a Náchod. „Tehdy se prezidentské návštěvy nekonaly tak často, jako dnes. Lidé si toho více vážili, byl o ně větší zájem a měly slavnostnější ráz,“ řekl Zahradník.
Podrobně o tom referuje výstava v badatelně Státního okresního archivu v Komenského ulici. Kromě Masarykovy cesty ještě prostřednictvím dobových fotografií, letáků, tiskovin a kronik popisuje i návštěvy Edvarda Beneše. „V roce 1935 tu byl ještě jako ministr zahraničí. V roce 1946 navštívil region jako prezident. V Malých Svatoňovicích dokonce odhaloval pamětní desku na rodném domě Karla Čapka,“ zdůraznil kurátor výstavy.
Mimořádně sledované návštěvy dvou našich významných politiků připomínají dobové fotografie, letáky, tiskoviny a kroniky. „Máme tu například menu z Masarykovy prezidentské hostiny v Úpici, nebo tkaniny s Benešovým portrétem z textilní průmyslovky ve Vrchlabí,“ připomněl Zahradník.
Výstava upozorňuje i na další prezidentské zajímavosti. Například na udělení čestného občanství T. G. Masarykovi od města Vrchlabí, kde v roce 1937 převažovalo německé obyvatelstvo. „Stalo se tak na návrh české volební skupiny v zastupitelstvu. Zřejmě se k tomu přidala i rozumná část Němců, ale jak to bylo přesně už dnes nelze rekonstruovat. V dobovém zápise je uvedeno, že návrh na udělení přijali, není to doslovný zápis z jednání,“ uvedl Zahradník.
Občanství potvrdila i Kancelář prezidenta republiky. „Dochoval se k tomu spis, ale bez diplomu. Rovněž v archivu města Vrchlabí je německy psaný dokument z 15. dubna 1937, kterým sekretář Anton Šenk oznamuje, že prezident přijímá čestné občanství,“ prozrazuje trutnovský historik.
Edvard Beneš se stal čestným občanem například v Úpici a Malých Svatoňovicích.
A další kuriozita. Zatímco dnes v Trutnově není po Masarykovi pojmenovaná žádná ulice, v roce 1934 část dnešní Horské mezi Uffem a Krakonošovým náměstí nesla jméno našeho prvního prezidenta. Opět navzdory německé národnostní převaze mezi místními. „Došlo k tomu na návrh tehdejšího místostarosty a sociálního demokrata Aloise Mühlbergera. Vydrželo to ale jen do roku 1938. Obnovit se ho povedlo po druhé světové válce, ale jen do roku 1948. Pak se název změnil na ulici Klementa Gottwalda,“ dodal Pavel Zahradník.
Expozice je v badatelně Státního okresního archivu přístupná vždy v pondělí a ve středu od 8 do 17 hodin.