Hra z roku 1886 neměla ve své době možnost prorazit kvůli svému nemilosrdně naturalistickému stylu, poprvé a naposledy byla u nás uvedena v roce 1955 v Divadle bratří Mrštíků v Brně. Klicperovo divadlo však vsadilo na výrazný tvůrčí tým vedený režisérem Martinem Františákem, který s dramaturgyní Janou Sloukovou provedl textové úpravy a krok za krokem přivedl sílu Mrštíkova dramatu k současnému divákovi.

Dramatická prvotina Viléma Mrštíka zobrazuje život na moravském maloměstě, plný jalové nečinnosti, pitek, karbanu, nevěr a záletnictví, mravního cynismu a marného snění. Téma hry, ztvárněné se šokující otevřeností, nová metoda zpracování a vyhrocenost dramatického konfliktu, zapříčinily fakt, že se Paní Urbanová ve své době setkala s příkrým odsudkem kritiky, která hru označila za „výstřelek naturalismu“ a „obrázek hniloby malovaný smrdutým blátem“. Důvodem byla především skutečnost, že hra v mnoha ohledech předstihla svou dobu.

Režisér Martin Františák však k textu říká: „Mrštík je pro mě dramatický básník, a to jak tvorbou, tak i životem. Je to jeden z mála, kteří přesáhli fasádu dobových kulis k věčným tématům. Líbí se mi na něm bezprostřední vášeň, dramatické gesto a urputná snaha po hledání svobody. Kdo blíže pozná Mrštíka, začíná hledat lásku a klade si otázky, zda lze vůbec v našich světech úplně milovat, anebo úplně nenávidět.“

V inscenaci Paní Urbanová se divákům představí František Staněk, Helena Plecháčková, Lubor Novotný, Jan Sklenář, Kamila Sedlárová, Tomáš Lněnička, Marie Kleplová, Vojtěch Dvořák, Jan Čížek a Jan Bílek.

Jednou z ozdob inscenace Paní Urbanová je také sugestivní scénická hudba, jejímž autorem je světově uznávaný skladatel a hudebník Vladimír Franz. (zd)