Hlavním tématem výstavy je podle Josefa Šrámka z muzea vznik památkové zóny na místě bojů. Výstava je jednou z letošních akcí konaných u příležitosti 150. výročí války.

„Výstava tvoří pomyslnou tečku za celým jubilejním rokem, připomeneme na ní politické i hospodářské důsledky této války. Chceme také přiblížit návštěvníkům, jak se udržovala a rozvíjela památka na Prusko-rakouskou válku a jak se bojiště na Chlumu proměnilo na památkovou zónu," řekl Šrámek.

Osud pevnosti či 500 památníků

Výstava kromě informací o budování pomníků a zázemí v lokalitě na Chlumu připomene také osud královéhradecké pevnosti, která se několik let po této válce začala bourat. „Jedním z témat je také odraz celé války v lidové kultuře, například v písni O kanonýru Jabůrkovi," řekl Šrámek.

V místech rozhodující bitvy na Chlumu je rozmístěno 500 památníků, což je podle Šrámka unikátní v celé Evropě. „Hned po válce se budovaly spíše hroby a obyčejné kříže, hlavní vlnu připomínání památky lze datovat od 80. až 90. let 19. století, kdy se začal rozvíjet turistický ruch, vzniklo turistické značení, rozhledna a další pomníky," řekl Šrámek.

Nadále jsou přístupné i další výstavy

Hradecké muzeum do konce ledna prodloužilo výstavu Ve stínu války zahájenou v červenci, na které zájemci mohou vidět ukázky výstroje a výzbroje zúčastněných armád i předměty každodenní potřeby. Do 13. listopadu je také otevřená výstava připomínající každodenní život v hradecké pevnosti. Do začátku příštího roku je možné v muzeu navštívit výstavu Pevnost královéhradecká, která připomíná výročí 250 let od zahájení stavby bastionové pevnosti.

Kromě výstav se letos konaly vzpomínkové akce přímo na místě bojů. Například 3. července se před zraky 30 000 diváků střetlo asi 900 příznivců vojenské historie z devíti zemí ve scéně z bitvy u Chlumu. V červenci byl také odhalený pomník jezdecké srážky u Střezetic, který vytvořil sochař Petr Novák.

Boje mezi pruskými a sasko-rakouskými jednotkami na území dnešního Královéhradeckého kraje vyvrcholily 3. července 1866 bitvou na Chlumu. V jediném dni se střetlo 436 000 vojáků a po krvavém boji zůstalo na 16 000 mrtvých a pohřešovaných. Rakouské jednotky začaly po ztracené bitvě ustupovat směrem na Vídeň a habsburský trůn nakonec musel přijmout pruské podmínky příměří.