Také letos se jeho zakladatelka a dramaturgyně Martina Součková snaží představit posluchačům výjimečnou hudbu z oblasti world music. Jak vlastně příprava festivalového programu vypadá?

Začala jste více navštěvovat věhlasné i teprve ke hvězdám stoupající hudebníky na zahraničních festivalech. Co je pro vás při sestavování programu festivalu nakonec to nejpodstatnější, než se rozhodnete toho či onoho hudebníka pozvat na svůj festival?
Mě zajímá způsob uchopení hudby zvané world music současnými muzikanty. Jde o fenomén domorodé hudby, nejpřirozenějšího vyjadřování se o svém kmeni. O příslušném etniku nebo, chcete-li, národě. V časovém horizontu desítek, stovek let, se tahle hudba mění. V rušných místech velkoměst, v předměstích, podstatně rychleji a proto je zajímavé sledovat, co z těchto historických nití spřádá mladší generace. Nejde o tom jen mudrovat, musíte vyjet ven. Zahraniční festivaly i veletrhy world music jsou můj dobrý zdroj, kapely vidím hrát, bavit se, komunikovat i obchodovat, odhalí se vám postoj kapely k hudbě, vydavatele ke kapele, promotéra k vám. Je pěkné navázat přátelství s nějakou legendou a získat ji na svůj festival. Nejraději hledám mezi muzikanty, kteří nezkaženě čekají na svou příležitost a z jejich jevištního náboje je to cítit. Kapely těsně před vypuknutím na světovou scénu. A také hudebníky s osobitým příběhem, vytrvalým postojem a uvěřitelnými pohnutkami.
Jak takové mezinárodní hvězdy, jakou je třeba maďarská zpěvačka Mitsoura, reagují na vaše pozvání?
Nejde o žádný velký evropský festival, tak zvu na „večírek“ pro pět až osm set kamarádů, kde si ve spřízněné hudební společnosti mohou hvězdy zahrát před poučeným a natěšeným publikem. To je afrodisiakum pro každou slušnou kapelu! Zvu totiž na pěkné místo, do hudební arény letního kina. Má svou přírodní estetiku, dobrý vzduch a krásný zvuk.
Koho byste z mnoha letošních zahraničních učinkujících vyzvedla?
Vyzvedla bych jen sedm kapel. Tolik jich totiž na festivalu letos bude. Mitsoura je ceněná maďarská zpěvačka, s přírodním úkazem místo hlasu, širokým jak nilská přehrada, v zádech celou Indii a před sebou peřeje divoké cikánské krve. V davu byste ji pro její subtilní postavu přehlédli, na jevišti je za tou dívčí slupkou dáma s velkou zkušeností a přirozeným talentem… Německá LaBrassBanda je kapela, která se rozhodla hrát jakési bavorské dechno. Divně lámanou bavorštinou a se zručnou žesťovou sekcí hbitě ohýbá rytmy reggae, funky, ska nebo popových smyček. Viděla jsem ji hrát v Rudolstadtu před desetitisícovým publikem, šílelo. Drandí z recese svým vytuněným hasičským vozem po evropských štacích, ale hráčskou vyspělostí se řadí mezi špičku. Peter Gabriel je nominoval na nejvýznamnější světový festival world music – na anglický Womad… Docela mafiánsky nakládá s kytarami srbský rock´n´ro〜manol skupiny Kal. Ti už také objezdili evropský kontinent a mají tam větší úspěch než doma, v Srbsku… Druhou scénu letos otevře slovenská písničkářka Ika Kraicová. Ta, prosím, skoro patnáct let prodávala součástky do televizorů! Pak prošla hlasovým kurzem Idy Kelarové a tam začalo její velké odhodlání vykašlat se na svoje mindráky, na cizí hodnocení a zpívat, jak je jí přirozené. Dva roky se hudbě věnuje už profesionálně i se svým manželem, kontrabasistou Romanem Kraicem, a zhudebňuje poezii sobě blízkou.“
Naše domácí scéna world music také nabízí spoustu originality. Koho jste pozvala letos?
Toho, kdo obstojí v této zahraniční konkurenci. Česko-arabská kapela Al-Yaman je takovou perlou mezi domácími, fúze taneční elektroniky s tradiční hudbou. Jemenská zpěvačka Aswaq Andulka Kulaib ji dodává autenticity a opravdovosti. Skupina představí své nové album Insanyya a festival letos zahájí. Bubeník, perkusista a performer Miloš Dvořáček se při šachmatu v kapele – 123 minut odvážně rozhodl pro sólovou dráhu. Jako showman, klaun a šaman. Hravě reaguje na podněty v publiku či ozvěny své vlastní hry a využívá k tomu třeba kuchyňské předměty nebo dětské hračky. Ondřej Smeykal, který na australská didgeridoo hraje téměř dvacet let, objevuje jejich další podobu. Nechává si tyto křišťálové nástroje vyfoukat u sklářů v Jablonci a kouzlí na ně jedinečné zvuky. Festival přinese hodně tanečních rytmů a také profesionální tanečnice symfonií z orientu nebo zdivočelého flamenca, tak, jak je vnímají z pohledu východočeského regionu Studio La Pasión herečky Heleny Plecháčkové nebo novoměstský Sahar zcestovalé Dany Minaříkové.“
JIŘÍ MORAVČÍK

V galerii si prohlédněte foto z minulého ročníku.