Hrát bude v Adalbertinu od 19 hodin. Frontman kapely Ivo Batoušek hraje na bubny již 29 let.

Rozhovor

Co vás vedlo k založení hudební formace Jumping Drums LR drum band?
Láska k bubnům a rytmům. Pocit, který jsem měl, když mí studenti v roce1999 poprvé začali hrát několik rytmů společně dohromady. Tehdy jsem ucítil, že se rodí něco výjimečného.

Kam se vydáváte pro inspiraci?
Inspirací je sám život. Příběhy, pocity, prožitky, a to jak běžných lidí tak zejména lidí s pohnutým osudem se kterými se jako muzikoterapeut setkávám. U turné East je to v prvé řadě hudba, náboženství, filosofie a rytmy východu. Je to dlouhodobý koncept, ve kterém se každý rok budeme věnovat jedné světové straně.

Kolik alb jste vydali, chystáte další album?
Jumping Drums mají za sebou čtyři alba a jedno DVD a dvě sólová alba Rytmy duše a Drum and Walk. V tuto chvíli chystáme CD EAST, které bude v prodeji od 22.listopadu.

Jaký typ posluchačů přichází na vaše koncerty?
Bubny, rytmus, lidská existence, duše, fantazie, prožitek, emoce, to jsou základní stavební kameny naší bubenické koncertní show. Tyto elementy lidského bytí neznají hranice věku, barvy pleti, vyznání ani společenského postavení. Koncert je pro všechny generace a návštěvnost koncertů to dokazuje.

Do jaké míry se věnujete charitativní činnosti?
Minimálně jednou do měsíce navštěvujeme různé stacionáře, v létě to byly letní tábory pro zdravotně znevýhodněné děti,dětské domovy, nemocnice a dlouhodobě spolupracujeme s dětskou psychiatrickou léčebnou v Opavě, kamjezdíme pravidelně.

Jak byste charakterizoval hudbu Jumping Drums LR drum band?
Jako kapelu, která nezná hranice, nemá mantinely, boří zdi předsudků a zprofanovaných představ o bubenických show jako show odehraných naučených etud pro bicí nástroje, ovšem pojmenovaných a propagovaných jako koncert STOMP. Tohle nejsou etudy, tohle není čajíček. Je to brána do hlubin samotné lidské existence, ke kořenům bytí. Každý rytmus má svůj účel. Každý tón se dotýká.

Zajímáte se o východní filozofie a věrouky, jsou podle vás přenosné do života západního člověka a čemu vás naučily?
Ano, zajímám. O svém bubnování hovořím jako o bubnování Zenovém. O svém životě jako o běhu po minovém poli s nejlepším větrníkem plným vanilkového krému v hubě.Východní filosofie, je východní filosofie. Můžeme se zní poučit, ale tibetský lama z nás nikdy nebude. Naučily a stále mne učí tomu nejpodstatnějšímu. Že na prvním místě jsme vždy lidská bytost, teprve pak jsme žena, nebo muž, teprve pak jsme různé barvy pleti, teprve pak jsme táta, máma, sestra bratr, rodina a až daleko potom, jsme ředitel, majitel nadupaného bavoráku, podnikatel, dělník, prostě nositel titulu a funkce. A že jediné co je skutečné, je to, co je tady a teď.