Předvánoční čas bude na zimním stadionu v Hradci Králové věnován i jiným, než sportovním zážitkům. V pátek 19. prosince se můžete zaposlouchat do melodií světoznámé britské skupiny Queen – tak, jak je zpracoval symfonický orchestr Filharmonie Hradec Králové. Hlavní part Freddieho Mercuryho připadne tenoristovi Marku Olbrzymkovi.

Jak vůbec vznikl projekt Queen Symphonic?
Premiéru měl před třemi lety navázal na předchozí úspěšný projekt Pink Floyd Classic. Připravovat se ale začal mnohem dříve. Zhruba rok předtím se začaly ve spolupráci aranžéra a dirigenta Miloše Machka připravovat aranže pro symfonický orchestr a zpěváci začali nacvičovat své party.

Měl jste už dříve blízko k muzice od Queen, potažmo k Freddiemu Mercurymu?
Hudbu skupiny The Queen jsem miloval už od svých dvanácti let, kdy se mi poprvé dostala do rukou jejich deska The Works. Vzpomínám si naprosto přesně na pocit, který ve mně vyvolala „pompéznost" zvuku, který se z desky linul. Byl jsem doslova paralyzován. Co je zvláštní, ten pocit ve mně je i po těch letech stále stejný! Když jsem později začal všechno vnímat ještě „muzikantskýma ušima" 
a zjistil jsem, jak dokonalá jejich hudba je i po stránce kompoziční a interpretační, věděl jsem, že je to, slovy Frediieho Mercuryho) Love of my life.

Kdy si řeknete při nácviku – teď už je to ono?
Popravdě, neznám nikoho 
z řad umělců, tedy těch, kterých si opravdu vážím a cením, kdo by takovou větu dokázal vyslovit jako definitivum. Je to nekonečný proces, který každého z nás inspiruje a posouvá pořád dál a dál. Každé další vystoupení je pro nás nová výzva! Větu Teď už je to ono! ode mne zkrátka neuslyšíte. A pokud ano, byl by to konec.

Je vystoupení na zimním stadionu něčím specifické?
Každé vystoupení má své specifikum a své charisma! Koncert na zimáku je náročnější v tom, že musíte „vzít do hry" a strhnout i toho nejvzdálenějšího posluchače na ploše nebo tribuně. Jednoduše, musíte si ho umět najít 
a zpívat i pro něj! Znamená to mnohem větší investici energie nás všech na pódiu a intenzivnější chuť bavit se a užít si koncert ze strany publika. Čím větší a spontánnější odezvu ale cítíme, tím inspirativnější je každý okamžik koncertu také pro nás. Zákon akce a reakce v praxi!

Kolik hodin denně věnujete zpívání?
Vyučuji zpěv na Katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V rámci výuky tedy „prozpívám" sedm až devět hodin denně. Další dvě, tři hodiny pak vezme příprava mé vlastní koncertní činnosti. Zpívání ale není práce, kterou v pět hodin odpoledne „zabalíte". I když právě nezpívám, přemýšlím o tom, co a jak udělat lépe. Je to, řečeno žertem, diagnóza, kterou žijete 
a nesete si celým životem.

Mercury měl obrovský rozsah, jak se s tím „perete"?
Freddie měl především obrovský umělecký rozsah. Naprosto nesrovnatelný s kýmkoliv jiným. V tom je a pro mne zůstane nepřekonatelný a nenapodobitelný. Z hlediska rozsahu hlasového, měl-li bych být upřímný, jsem nad tím nikdy nepřemýšlel. 
V okamžiku, kdy se ozvou první tóny kapely a symfonického orchestru a vy poprvé ucítíte ten nepopsatelně euforický tlak hudby za vámi a vlnu očekávání natěšeného publika zepředu, nastane NĚCO, co vás nenechá vnímat, jak vysoko nebo hluboko zpíváte, není s čím se „prát"… Prostě se jen necháte pokorně vést hudbou a užíváte si to!