Profesionalita obou těles je dokonalá

Pro obě tělesa je totiž příznačná dokonalá profesionalita. Komorní filharmonie si v úvodu zářijových koncertů s posluchači zalaškovala - Sinfonia in D Na příchodnou Pavla Vranického, k jejímuž provedení přicházejí hráči na pódium postupně, je bonbónkem, který nemůže nepotěšit, je-li patřičně a se vtipem a nadsázkou zrežírován.

A jelikož v Domě hudby se právě toto událo, šlo 
o velmi šťastné vykročení.

Když se pak všichni usadili a pustili se do práce, nesl se sálem přesně ten zvuk, na jaký jsou návštěvníci zvyklí a který vyžadují.

Velmi silným zážitkem se stala pod taktovkou šéfdirigenta Petera Ferance Beethovenova Symfonie č. 7 A dur, provedená s obrovským nasazením a zaujetím, se zdůrazněním všech kontrastů mnohovrstevnatého díla.

A stojí-li před orchestrem navíc ještě atraktivní, sympatický a vynikající sólista, jako tomu tentokrát bylo
v případě dvacetiletého(!) Stephena Waartse, rodáka ze San Francisca ve Spojených státech amerických, který publikum doslova uhranul svou interpretací Mozartova Koncertu pro housle a orchestr D dur K.218, je na úspěch zaděláno.

Komorní soubor Barocco sempre giovane vstoupil 
na zámku do sezony hned se třemi sólisty, kteří rovněž nasadili laťku hodně vysoko.

Harfistka Jana Boušková, klarinetista Igor Františák i flétnista Jan Ostrý jsou 
ve svých oborech považováni za špičku.

Večer sestavený jen z francouzské hudby

Největší prostor dostala při večeru, sestaveném výhradně z francouzské hudby, Jana Boušková a naplnila jej dokonale, včetně sólového výstupu.

Pozoruhodný byl ovšem také výkon členů mladého orchestru, jimž tentokrát nebylo dáno hrát barokní muziku. Opět však prokázali, že si brilantně poradí i s jinými a nikoli nejjednoduššími autory a styly. Potlesk nebral konce.   (oa)