Pár dní poté zavítala do Východočeského divadla, kde společně se svým kolegou Oldřichem Víznerem excelovala v inscenaci pražského Divadla v Řeznické Římské noci.

Bylo to prý netypické, ale milé

„Je to docela netypické, že se na nějaké mimopražské scéně objevuji po tak krátké době. Většinou to je tak s půlročním či ročním odstupem. Proto byly dvě pardubické ,štace’ za sebou milé,“ svěřila se Simona Stašová.

„V případě Drobečků z perníku bylo vidět, že diváci věděli, na co jdou. Připadalo mi, že byli perfektně naladěni,“ sdělila známá herečka, podle níž bylo znát, že v Pardubicích je divadelní publikum.

„Je to také tím, že zde existuje stálý herecký soubor. Tím, že tady mám spolužačku ze školy Lídu Vláškovou, vím, že se tu dělá dobré divadlo. Proto by člověk měl do Pardubic jezdit možná i s určitou trémou, aby obstál,“ poznamenala Simona Stašová.

Ta má momentálně tři mimořádně zajímavé tituly, v nichž účinkuje. „Vedle Drobečků z perníku a Římských nocí je to ještě představení Shirley Valentine,“ prohlásila populární herečka.

Herečka se strašně nerada učí texty

„Jsem ráda, že mi zatím vychází to, co si vyberu. Až mi to přestane vycházet, tak se nad sebou zamyslím,“ nechala se slyšet Simona Stašová.

„A také se strašně nerada učím texty. To, že chci vyprodukovávat kvalitní divadlo, je z valné části kvůli mé lenosti. Když už se konečně něco naučím, tak už to představení musí mít alespoň 250 repríz,“ pravila dcera Jiřiny Bohdalové, která s Římskými nocemi pravidelně vystupuje v pražském Divadle v Řeznické.

„Je to komorní hra i prostor. V Pardubicích jsme však Římské noci odehráli na velkém jevišti. Musím přiznat, že v současné době mi tohle vyhovuje mnohem víc. Možná je to zapříčiněno mým naturelem. Já když udělám gesto, třeba, když Oldovi Víznerovi dám facku, tak on ji ještě druhý den cítí. Já zkrátka moc energie vydávám a ona pak může lidi také zahltit. To se může na malém prostoru klidně stát. Když je ale velké jeviště, tak na něm si můžu dovolit ledacos a lidi si ze mě vyzobou, co potřebují,“ líčila Simona Stašová, které prý zájezdová představení vůbec nevadí. „Já jsem harcovník. Řízení auta mi vůbec nevadí. Jednak si u něj odpočinu. Navíc si během něj člověk může utřídit i myšlenky. A když jede ještě s někým, tak si příjemně pokecá a nemusí přitom sedět někde v hospodě,“ nechala se slyšet známá herečka, která si v Římských nocích zahrála filmovou hvězdu, italskou herečku Annu Magnani.

Každý zájezd je vlastně premiérou

„Každé zájezdové představení je vlastně premiéra. To mám hrozně rád. To znamená, že třeba v Pardubicích na nás přijdou ti nejlepší diváci, kteří tuto inscenaci chtějí vidět a vědí, na co jdou,“ vyjádřil se Oldřich Vízner, který v tomto představení pražského Divadla v Řeznické ztělesnil homosexuál〜ního amerického dramatika Tennessee Williamse.

„Když člověk vyjede mimo Prahu, je vždycky zajímavé pozorovat také místa, v kterých hrajeme. A tak každé město má pro svou velikost odpovídající divadlo. Například v Třeboni je maličké, v Pardubicích nebo v Mladé Boleslavi, kde jsem hodně hrál, tak akorát, zatímco třeba Jablonec nad Nisou má divadlo opravdu obrovské,“ srovnával Oldřich Vízner.

Jedinou nevýhodou zájezdů je podle jeho slov to, že někdy se z nich herci vracejí dlouho v noci. „To pak člověk musí ráno vstávat, ne do divadla na zkoušku, ale k dětem,“ pravil na závěr známý herec. (td)