Přístup je sem po silnicích ve směru od Lanškrouna nebo Moravské Třebové, od vlaku (na trati Česká Třebová – Olomouc) není daleko ze stanice Krasíkov.

Klášter Koruna

V obou případech stojí za chvilku zdržení krátká odbočka na návrší se zříceninou někdejšího kláštera Koruna pod stejnojmennou obcí. Augustiánský klášter, původně zvaný Corona sanctae Mariae, byl založen ve druhé polovině 13. století a po třech stoletích zanikl během luteránské reformace.
Východně od Třebařova se terén vlní soustavou převážně zalesněných návrší – Petrušovských kopců, nazvaných podle táhlé údolní osady Petrušov. V severojižním směru je brázdí dva vydatné pravé přítoky Moravské Sázavy – Ospitský a Třebařovský potok, hlubokými zářezy se prodírají i jejich četné pobočky.
Není proto divu, že se tyto partie vyznačují velkou členitostí i malebností. Je to způsobeno mimo jiné tím, že některá zdejší návrší jsou tvořena opukami svrchnokřídového stáří, jejichž vrstvy byly v důsledků zemských tlaků vyzdviženy do protáhlých a strmých hřebenů.

Na Kozí hřbet

Nejvýraznější návrší nese přiléhavé pojmenování Kozí hřbet a tvoří asi kilometr dlouhou dominantu východnímu okolí Petrušova.
Nejsnáze dostupné je z tzv. Švédské cesty, vybíhající z nejnižšího místa silnice od Třebařova. Chaty, rozseté pod slunnou strání jinak zalesněného Kozího hřbetu, svědčí o tom, že tato poklidná zákoutí slouží zejména k rodinné rekreaci. Z vrcholového hřbítku se místy otevírá pěkný pohled přes údolní zářezy do okolí Moravské Třebové a na lesnaté svahy Zábřežské vrchoviny pod Kančím vrchem (613 m).

Ospitský potok vytváří pod Petrušovem půvabnou údolní partii, zvanou též Slovácké údolí. Sledovanou silničkou se dostanete do údolí Moravské Sázavy mezi Tatenicí a Hoštejnem, na silnici z Lanškrouna do Zábřehu a k hlavní železniční trati.