Křehká hra z roku 2000 o strastech i radostech tří dospělých žen nás zavede do opuštěného domu po rodičích, kterému vévodí starý sekretář. Mezi broušenými skleničkami, servisem a výbavou se z něj na nás vyvalí i spousta tajemství minulosti.

V hlavních rolích se divákům představí Kamila Sedlárová coby Jola, spisovatelka s nízkým sebevědomím a vysoce cynickým přístupem k životu, Martina Nováková jako její ironická sestra Bohumila, navenek tvrdá strážkyně odkazu jejich otce, a Zora Valchařová – Poulová jako tajemná třetí sestra Věra, která se po letech vrací do rodného domu dát věci do pořádku.

Poetický text

„Hra Lenky Lagronové Nikdy je krásný poeticky laděný text, ve kterém se spojuje melancholie s vtipnou ironií. Téma svázanosti rodičovskými pouty, vzorci, které jsme si s dětství odnesli, stejně jako tíha samoty a neschopnost prožít svůj život naplno tady a teď, se jistě dotkne nejednoho z nás. Přes křehkost tématu nechybí doufám naší inscenaci ani humor a hravost," uvedla dramaturgyně Klicperova divadla Jana Slouková s tím, že komorní prostor Besedy umožní divákům vychutnat si herecké výkony i sílu příběhu v plné intenzitě.

Světlá výjimka

Režisér Jan Frič má prý problém se současnou českou dramatikou, většina her ho nedokáže oslovit.

„Hry Lenky Lagronové jsou ale pro mě světlou výjimkou. Cítím za nimi hluboký prožitek a silná témata, nenacházím formální exhibici, ale hravost a smysl pro křehkost, sladký jazyk. Na žádném textu Lenky Lagronové jsem zatím nepracoval, avšak její hry mě jako diváka provází již od dětství a některé z inscenací byly pro mě divadelně určující," řekl Jan Frič.