Na cestu se Český chlapecký sbor vydal teprve nedávno. Během krátké doby sklidil doma i v zahraničí několik úspěchů a před sebou má řadu plánů a koncertů. Na současnost i budoucnost Českého chlapeckého sboru jsme se ptali jeho sbormistra Jakuba Martince.

Český chlapecký sbor je na světě sotva pár týdnů. Můžete jej představit?
Český chlapecký sbor Hradec Králové funguje pod svojí hlavičkou teprve od začátku listopadu, ale jeho členové nováčky v žádném případě nejsou. Všichni působili v chlapeckém sboru Boni pueri, absolvovali se mnou desítky koncertů, natáčení i zahraničních cest. Sbor vznikl z iniciativy rodičů: chtěli, aby to, co jsme v posledních letech budovali, pokračovalo i po odchodu z Boni pueri. Rodiče založili společnost Pueri Auri, která Český chlapecký sbor zřizuje, a pozvali mě a moji manželku, abychom tento sbor umělecky vedli. Máme více než šedesát zpěváků, především členů koncertní skupiny a mužského sboru a také přípravné oddělení.
Jakou cestou jste se vydali, pokud jde o repertoár a cíle?
Kluci, kteří přišli do Českého chlapeckého sboru, nedělají zpěv kvůli popularitě nebo nablýskaným zahraničním cestám. Mají rádi hudbu, sborový zpěv. Je to skvělá parta lidí, kteří zpívají srdcem a které baví, když se podaří dovést novou skladbu k dokonalosti. Naším cílem nebude vystupování s popovými hvězdami, kde bychom byli jako křoví, tím samozřejmě nevylučuji spolupráci s významnými osobnostmi z různých hudebních žánrů, na pódiu ale musí být rovnocennými partnery. Nicméně chceme spíše pořádat koncerty, které budou mít smysl a kde budou hvězdami právě kluci. Dramaturgií chlapeckého sboru se zabýváme s mojí manželkou už mnoho let a máme v hlavě několik krásných hudebních projektů.
V neděli 5. prosince vás čeká vystoupení ve Filharmonii Hradec Králové. S jakým repertoárem vystoupíte?
Nedělní koncert bude prvním velkým vystoupením v Hradci Králové, ve kterém představíme celý Český chlapecký sbor Hradec Králové. Koncert bude ukázkou klasického vánočního repertoáru, se kterým budeme vystupovat i na dalších místech v České republice. Pro hradecké publikum jsme si navíc pozvali jako hosta harfenistku Hanu Müllerovou-Jouzovou, se kterou provedeme výběr z Brittenova A Ceremony of Carols. Vánoční projekt koncertního sboru se jmenuje Koleda nám nastala… a zahrnuje mimo jiné i vánoční písně a koledy z celého světa. Naši nejmenší zpěváčci z přípravného oddělení si se sbormistryní Simonou Hlavatou připravili vánoční pohádku v kostýmech, což je věc, kterou sám neznám, a velmi se na jejich vystoupení těším. Mužský sbor pak vystoupí s několika skladbami včetně směsi vánočních gospelů. Všechna oddělení bude na koncertě doprovázet náš dvorní klavírista pan Martin Fišl.
Co všechno vás kromě tohoto koncertu čeká do konce roku a v nejbližších několika měsících?
Šňůru adventních a předvánočních koncertů jsme zahájili 28. listopadu vystoupením na Adventním koncertu České televize. V přímém přenosu jsme účinkovali vedle Štefana Margity, Smetanova tria nebo vynikajících muzikantů z Baborák Ensemble, takže se hned od začátku pohybujeme ve velmi dobré hudební společnosti. Z koncertů ve východních Čechách bych čtenáře Deníku rád pozval na pátek 10. prosince do Třebechovic pod Orebem a na neděli 12. prosince do Jičína. V příštím roce připravujeme pro hradecké publikum sérii koncertů a workshopů se zajímavými hosty a kromě dvou kratších cest po Evropě bude vyvrcholením roku velké šestitýdenní koncertní turné po Severní Americe. Příští rok nás také čeká natáčení našeho profilového alba.
Mají k vám otevřenou cestu další zájemci?
Dveře k nám mají otevřené všichni kluci, které baví zpívat. Mohou k nám přijít mladí zpěváci všech věkových kategorií, už od čtyř let. Velký konkurz se uskuteční v únoru, ale zájemci se nám mohou ozývat kdykoliv. Stačí se podívat na internetové stránky www.chlapeckysbor.cz, kde jsou uvedeny všechny důležité kontakty, a pak už jen přijít do ZŠ Kukleny, kde náš sbor díky vstřícnosti pana ředitele Pavla Hebelky sídlí.
Máte za sebou mnohaletou zkušenost v práci se sborem. Jakou cestou musí takové těleso jít, aby mělo úspěch doma i ve světě?
Je hodně těžké se dostat na špici mezi nejlepší sbory, ale ještě těžší je si toto místo udržet. Obzvlášť v zahraničí stačí jedna špatná kritika, jeden špatný koncert a cesty do dané země se mohou nadobro uzavřít. Konkurence mezi světovými chlapeckými sbory je veliká, což je ale dobře. Proto je potřeba pravidelně obměňovat repertoár a objevovat nové skladby a nové projekty. Pěvecký sbor není jako film v kině, na který se přijdete podívat dvakrát nebo třikrát, když se vám líbí… Myslím si ale, že tím nejdůležitějším je, aby byl sbor skvělým kolektivem mladých lidí, kteří společně tvoří něco smysluplného a navíc se učí zodpovědnosti. Chci, aby ze sboru odcházeli nejenom skvělí zpěváci a budoucí posluchači, ale především slušní a kultivovaní lidé. Před týdnem jsme se vrátili z naší první zahraniční cesty na 9. Mezinárodní festival chlapeckých sborů v polské Poznani. Vystupovali jsme zde vedle sborů z Běloruska, Finska, Polska, Litvy, Lotyšska a Anglie, což jsou země s velkou sborovou tradicí. Podle slov odborné kritiky jsme v tomto srovnání obstáli a zazářili.
Jak dlouho trvá, než se děti naučí nový repertoár a kolik času denně musí cvičení a zkoušení věnovat?
Jednoduché písně se dají nacvičit za jednu zkoušku, velká sborová díla se zkoušejí i několik měsíců. Koncertní skupina zkouší pravidelně dvakrát až třikrát týdně, čas od času také vyjedeme na velké soustředění do Krkonoš, kde jsme doslova odříznutí od světa a můžeme zkoušet intenzivněji. Práce s chlapeckým sborem se nedá srovnat s dospělými smíšenými sbory, kde jsou profesionální muzikanti a kde si dirigent může ještě dotvářet skladbu přímo na pódiu. U chlapeckého sboru musí být vše do detailu předem připravené a nacvičené. V tom je ten rozdíl a důvod, proč ne každý dirigent má u dětského nebo chlapeckého sboru úspěch. Je to velmi specifická práce a ideální je, když člověku zůstane koníčkem. Mě osobně baví nejvíc právě první zkoušky, když se skladby dávají společně pomalu dohromady, když se rodí něco nového.
Blíží se konec roku: co vám osobně letos přineslo největší radost?
V osobním životě je určitě tou největší radostí naše dcera Ella, která letos oslavila první narozeniny a bylo fascinující sledovat její každodenní pokroky a její první krůčky. Spoustu času s námi tráví pravidelně ve zkušebně u klavíru při sborových zkouškách a jsme rádi, že krásně reaguje na muziku a zpěv. V profesním životě byl mimořádným zážitkem květnový koncert v Římě uspořádaný u příležitosti dvacátého výročí česko-vatikánských vztahů, vystoupili jsme ve slavné bazilice Santa Maria Maggiore s duchovními skladbami Antonína Dvořáka a absolvovali jsme i audienci s krátkým vystoupením u samotného papeže.