Feng yün–Song je pořadatelkou Čínského festivalu, jehož první ročník vyvrcholí zítra večer v sále hradecké Filharmonie vítáním Roku myši.

 

Od začátku února už zavítal do Českého Krumlova, Prahy a Nymburku – a všude sklidil úspěch. „Diváci byli překvapeni, šokováni a pak nadšeni,“ usmívala se včera odpoledne po zkoušce s hradeckými filharmoniky paní Song. „Nejde totiž o přehlídku čínského umění, ale směs různé muziky, kterou si málokdo dovede představit současně. A ono to jde! Lidé uslyší český a moravský folklor, skladby Bohuslava Martinů a Mozartovy současně s čínskými lidovými písněmi . Chci, aby lidé viděli, že hudba nemá hranice, že krásnou hudbu a kulturu vůbec nemá smysl dělit do nějakých zbytečných škatulek.“
Paní Song ví, o čem mluví – dvacet let žije v Čechách a s láskou stále objevuje naše klasiky i moderní hudbu. „Miluju Bohuslava Martinů,“ říká. „V české hudbě vůbec je tolik nádherných pokladů.“
 
Feng yün–Song obdivuhodně dobře mluví česky a má ráda české vtipy. Co ovšem nesnáší, je naše „zlom vaz“. „To je pro mě něco strašného, ten váš černý humor,“ říká upřímně. „My Číňané jsme strašně pověrčiví a říci nahlas třeba „spadneš“ nebo „zlomíš si ruku“, natož dělat si legraci z vážných věcí, je pro nás naprosto nepředstavitelné. Ćlověk tak přivolává špatné věci – a vy z toho ještě máte legraci,“ spíná ruce před obličejem. „Na druhou stranu jste nesmírně vnímaví. Umíte najít skryté významy slov a náznaků a emocí, to je pro umělce úžasné.“