Nečekaný objev představuje většina vystavených exponátů, říká profesor Hlobil

Zdroj: DENÍKCo Vás přivedlo k myšlence shromáždit doklady o pozdně gotickém a raně renesančním umění východních Čech. Existoval v tomto ohledu „prázdný prostor“?
Výstava vznikla především ze tří důvodů – značná část studentů katedry dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci pochází z východních Čech, na projektu pracovala převaha absolventů. Regionální uměleckohistorická výstavy zaměřená na dané území daného rozsahu trvale chyběla.

Čím je způsobeno, že východní Čech zůstávaly prozatím stranou pozornosti uměleckohistorického bádání? Nebo tomu tak nebylo?
Absence výstavy vyplynula z nezbytnosti získat potřebnou finanční podporu, kvůli enormnímu rozsahu úkolu, komplikovaného hledání vhodné výstavní budovy a instituce, potřebné dohody s Biskupstvím královéhradeckým, farnostmi, církevními a muzejními institucemi v Polsku. Výstavu by nebylo možno uskutečnit bez spolupráce špičkových restaurátorů, nápomocné byly zkušenosti s uspořádáním velké regionální výstavy Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550, byť ne všechny přenositelné. Nepodařilo například se realizovat záměr uskutečnit výstavu současně v Hradci Králové a Pardubicích.

Splnila aktuální výstava Vaše očekávání? Může přinést podobný zásah do dosavadního poznání, bude přelomem?
Stávající výstava bude jistě přelomem dosavadního poznání východních Čech, zejména z uměleckohistorického a archeologického, ale i historického hlediska. Samotná výstava, konferenční sborník, který bude vydán začátkem prázdnin, a pochopitelně zejména velký třísvazkový výstavní katalog, jehož vydání je plánováno na únor příštího roku, přinášejí nespočet nových zjištění a poznatků.

Lesy na odpis. Může za kácení kůrovec?

Překvapilo Vás při přípravě výstavy něco, nečekaný objev? Něco, co spočívalo staletí zapomenuté někde v sakristii venkovského kostela nebo leželo všem na očích, jen si toho doposud nikdo nepovšiml?
Nečekaný objev představuje většina exponátů, často vystavených vůbec poprvé. Osobně mě nejvíce překvapil evropský význam tří východočeských gotických piet (na výstavě jsou dvě), vyplývající z nově provedených uměleckohistorických analýz. V Kladsku se podařilo identifikovat původ anonymního tvůrce postavy pardubické tumby Vojtěcha z Pernštejna. Nejbližší analogie pro veřejnost, vzrušující kovové figurky dvou chrudimských Apoštolů byly zjištěny na řádovém území Německých rytířů s centrem v Malborku.

Podařilo se shromáždit vše, co jste si předsevzali nebo některé zásadní artefakty na výstavě přece jen chybí?
Z objektivních důvodu nebylo možno vystavit stěžejní dílo gotiky ve východních Čech – deskový obraz Madony kladské, objednaný arcibiskupem Arnoštem z Pardubic (dnes Gemälde galerie Berlin). Kvůli živým liturgickým funkcím chybí některá gotická díla, negativně se projevuje absence některých děl ze sbírek Národního muzea ve Vratislavi.

Zůstala nebo se naopak nově objevila v souvislosti s výstavou nějaká vědecká „záhada“, problém nebo téma, které dosud nebylo reflektováno?
Vědeckých problémů, které se v průběhu práce na projektu objevily a které zasluhují, aby se jim další bádání intenzivně zabývalo, je velmi mnoho. Zmínil bych alespoň nečekaný poznatek, že téměř všechny dřevěné pozdně gotické plastiky východních Čech lze analyzovat jako importy z Vratislavi. Domácí dílny chybí?

Kam by se podle Vás mělo ubírat další bádání o východočeské pozdní gotice a rané renesanci? Představuje aktuální výstava spíše začátek nebo naopak konec jedné etapy?
Neobejdeme se bez prohloubení spolupráce s historiky a polskými kolegy. K nejzávažnější povýstavním úkolům patří monografické publikování CT průzkumů, provedených v rámci projektu regionální spolupráce Akademie věd s hejtmanstvími v Hradci Králové a Pardubicích.

Ve své vědecké činnosti se nezabýváte pouze pozdní gotikou a ranou renesancí, na čem teď aktuálně pracujete?
V posledních pěti letech jsem se vedle výzkumu gotického sochařství lucemburské éry ve východních Čechách zabýval intenzivně českým krásným slohem a jeho celoevropskými souvislostmi. Inicioval jsem rakousko-českou výstavu a byl jsem jedním z autorů katalogu Salcburské krásné madony, autorsky jsem se podílel rovněž na knižních monografiích Imago, Imagines.

Co dnes přitahuje návštěvníky k pozdní gotice a rané renesanci, bylo to období něčím výjimečné, nacházíte v něm aktualizace pro současnost?
Na umění lucemburské éry je dnes nejvíce přitažlivá jeho trvalá působivost a celoevropský význam. Humanismus a umění rané renesance v českých zemích je aktuální ve spojitosti s obnovováním evropského kontextu, se vznikem raného kapitalismu a konfesijní rozrůzněností, přetrvává obdiv k jazykové a literární vzdělanosti tehdejších humanistů.

Hrady a zámky v Pardubickém kraji netrpělivě vyhlížejí první návštěvníky