Před novým pavilonem psychiatrické kliniky stojí pískovcová stéla. Sochařské dílo vzniklo během Hořického sympozia v létě 2007 a o rok později sem bylo přestěhováno z Tylova nábřeží. Autorkou je turecká sochařka Süngul Telek, které bylo v době sympozia 34 let.

Sochařce chutnalo české pivo

Život sochaře, který scestuje svět prostřednictvím sympozií, je trochu dobrodružný a toulavý. V Čechách se Süngul Telek líbilo a zcela očekávaně jí chutnalo české pivo. Svou práci pro hořické sympozium nazvala Systém. Plastika je považovaná za alegorii lidské bytosti, tištěné chaosem a shonem moderní doby.

Architekt Jan Hochman, autor pavilonu psychiatrie ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, zvolil pro skulpturu místo před hlavním vchodem do nového pavilonu, kde měla logicky navázat na prostředí duševních chorob, ale i na kamennou výzdobu sídla zdejší kliniky.

Protiklad přírodního a lidského

Systém je soustava nebo souhrn souvisejících prvků, sdružený do nějakého smysluplného celku. V řečtině, odkud slovo systém pochází, znamená kombinovat, uspořádat, sdružovat.

Stéla působí jako expanzívní prostor plný zakulacených kamenů či náloží, který drží před rozpadem či výbuchem dvě bočnice. Asi jako golem ve svěrací kazajce. Zatímco kulovité tvary vypadají přírodně, boční pláště napodobují materiály vytvořené člověkem a civilizací. Vlastně jde o protiklad přírodního a lidského, stvořeného a vyrobeného. Možná je výsledkem hybrid, napůl spontánní a napůl racionálně konstruovaná soustava.

Můžeme uvažovat, zda jde o systém spojitý či diskrétní, skutečný, či spíš ten, po kterém toužíme. Je otázkou, zda a za jakých podmínek jsou systémy stabilní a co ovlivňuje jejich případnou nestabilitu. Umístění skulptury s tímto tématem před psychiatrickou kliniku je vtipné a logické zároveň.