Tentokrát  Loewův pořad přenese k temně modré perle v srdci Sibiře – k nejhlubšímu jezeru světa – k Bajkalu.

Z města Irkutsk se prostřednictvím diaprojekce vypravíme na ostrov Olchon, odkud podnikneme dlouhou plavbu napříč  jezerem na jeho odlehlou východní stranu. Navštívíme hlavní město Burjatů Ulan Ude a podíváme se i do překrásného buddhistického kláštera.

Nevynecháme ani svezení vlakem po legendární Transsibiřské magistrále.

Celou diashow se prolínají emotivně laděné hudební pasáže a přinášejí divákům příjemně autentickou náladu ruské Sibiře.

A jako vždy se s námi Loew podělí i o nejeden veselý cestovatelský zážitek.

„Bajkal je opravdovým přírodním klenotem naší planety,“ vysvětluje Martin Loew. „Nejen, že je nejhlubším a také nejstarším jezerem světa, ale zadržuje též nejvíce pitné vody. Právě samotná voda tu představuje ten největší poklad. Řekli bychom „voda nad zlato“. Její křišťálová průzračnost je neuvěřitelná, v jezeře dohlédneme až do hloubky 40 metrů.

Na koupání to však není, respektive libovat si mohou jen největší otužilci z řad mrožů. Na otevřené hladině jsem v červenci naměřil teplotu vody 4,5 stupně Celsia. Pravda je, že u břehů se voda od sluníčka přece jen trošku ohřeje, ale i tak dovolí udělat dvě plavecká tempa: jedno tam a druhé hned zase zpět.

Úchvatné je ovšem i pobřeží a okolí jezera. Na mnoha místech najdeme krásné pískové pláže a jinde zas strmé a bizarně vytvarované útesy. A za nimi prakticky všude divoká pohoří a nedozírný hustý bažinatý les – tajga. Ale žijí tu veselí, vstřícní a pohostinní lidé. Musejí sice odolávat nehostinným přírodním podmínkám, ale cizince přijímají vlídně a s neskrývanou pýchou je vždy pohostí čerstvými rybami z jejich moře – Bajkalu.“