„Myslíte v levé, nebo pravé ruce,“ usmívá se Natálie Kašparová, čtrnáctiletá dívenka, jež si vybrala pro ženy nepříliš typický hudební nástroj. Hraje na bubny a válí 
v rockové kapele…

Jako malá přitom začínala způsobně na klavír, až po šesti  letech, když jí bylo deset, nastala změna. „Přešla jsem na trochu hlučnější nástroj,“ glosuje trefně.

Natálie hraje dvakrát týdně na základní umělecké škole na Střezině, kde má hodinu s učitelem a také zkoušku s rockovou kapelou The Pastels. Mimo to „mlátí“ do bubnů také doma ve sklepě. „Cvičím docela často, sousedi to poslouchají rádi – a to se podle mě často nevidí,“ vypráví.

Dříve také často nebyla k vidění bubnující děvčata. Jenže časy se mění, zájem o atraktivní nástroj stoupá. „Z pětadvaceti členů mé bubenické třídy je devět holek. Za posledních šest roků jejich počet roste,“ upozorňuje pedagog a muzikant Tomáš Votava, který je učitelem i čtrnáctileté Natálie.

Ta se svou kapelou vystupuje poměrně často – a má za sebou nejeden úspěch. Vyzkoušeli si natáčení cédéčka, zahráli si na několika akcích 
v hradeckém Aldisu.

Natálie je rovněž členkou bubenické skupiny, s níž často zahajuje plesy takzvanou bubenickou fanfárou. A letos si připsala také jeden individuální triumf: zvítězila v soutěži své umělecké školy, z níž postoupila do krajského klání.

„Snažím se cvičit, moc mě to baví, což je asi hlavní. Pak jde všechno dobře,“ vykládá Natálie. „Rozhodně se s bubnováním nechystám přestat,“ slibuje fanouškům.

Očima učitele Tomáše Votavy

„Naty je pracovitá, což je u holek normální,  jsou pilnější než kluci. Kousnou se a makají, kluci jsou občas flákači a machři. Spolupracuje se mi s ní bezvadně, chodí připravená, nebojí se vystupovat před lidmi, působí zdravě sebevědomě, je spolehlivá, odpovědná a pečlivá. Pro všechny je dobrá kamarádka. A snad ji bubnování baví, což je mým hlavním cílem.“