Vlastimil Třešňák, který sám o sobě často mluví jako o „karlínském Židovi“, je úspěšný také jako herec, spisovatel, fotograf a malíř. V poslední z jmenovaných rolí se v sobotu v podvečer představil v královéhradecké Galerii U Klicperů.
 
Vernisáž výstavy jeho obrazů předznamenala večerní premiéru Shakespearovy Zimní pohádky a příjemně překvapila každého, kdo má rebela Třešňáka spojeného pouze s naléhavými texty a klubovou undergroundovou muzikou.
 
Jakkoliv asi těžko srovnávat rukopis v muzice a malování, Třešňákovy písně a obrazy mají mnoho společného. Žádná jemná linka, žádné snové vize a neznatelné přechody barev, žádné „lehké pero“. Rozjásané nebo naopak depresivní tvrdé barvy, karikatury, překvapivě domalované známé portréty a naivní figurky s povědomými rysy, nadsázka a tvrdý i černý humor jsou mu vlastní v obou případech.
 
Výstavu svých olejomaleb na půdě Klicperova divadla pokřtil dobrým bílým vínem, ale na slovo byl velmi skoupý. Pro úvodní řeč, kterou si napsal, i jednu ze svých vlastních písniček si našel pro sobotní vernisáž jiné interprety a sám si večer užíval jako host a divák.
Výstava obrazů Vlastimila Třešňáka v Galerii U Klicperů potrvá do 30. března.
 
Vlastimil Třešňák se narodil ve znamení býka, které do velké míry určovalo jeho životní cestu. Byl nesmlouvavým odpůrcem komunistického režimu, který mu v roce 1974 zakázal veškerou veřejnou uměleckou práci. Na chvíli se stal hercem Bytového divadla Vlasty Chramostové a začátkem 80. let emigroval do Švédska. Do Čech se vrátil v devadesátých letech jako cizinec s právem trvalého pobytu.