Není divu – bez ohledu na rok vzniku má téma nesmrtelnosti a jejích souvislostí stále nálepku aktuálnosti. Pro Klicperovo divadlo hru nastudovala režisérka Věra Herajtová, která měla snad ve všech ohledech šťastnou ruku. Jak ve výběru hlavní představitelky (na tuto roli bude nejspíš pamatovat jako na svoji osudovou), tak ve volbě ostatních spolupracovníků včetně autora scénické hudby. Známý Vladimír Franz (na premiéru bohužel nedorazil) napsal k inscenaci sugestivní a noblesní muziku, která nesmrtelný příběh plný otázek dotáhla téměř k dokonalosti.

Věra Herajtová: Kamila je Makropulos k pohledání

Hradec Králové - Zítra večer v Klicperově divadle rozsvítí slavnostní světla. Na programu je dlouho očekávaná premiéra: inscenace dramatu Karla Čapka Věc Makropulos. Se souborem divadla ji nastudovala hostující režisérka Věra Herajtová. S chutí zkoušela a v předpremiérovém čase i vyprávěla o svém vztahu k této hře.

Věc Makropulos má v současné době na repertoáru několik českých a moravských divadel. Jakou podobu bude mít toto drama v Klicperově divadle?
Není divu, že je Věc Makropulos tak oblíbená hra. Je to moc dobrý a chytrý text. Text jsme ztenčili, co do počtu slov, a zároveň ho zachovali celý – po významu. Zbavili jsme se vysvětlování a popisností, které se dají zahrát. Na jedné ze čtených zkoušek, ještě dříve, než jsme vstoupili do prostoru, jsme si přečetli s herci původní Čapkův text a s radostí zjistili, že jsme ho moc neokradli. Ani mu jiné významy nepřidáváme. Ostatní je věcí režijního výkladu a hereckého zpracování a taky výtvarného pojetí. Prostě, ostatní už je divadlo. Zkoušeli jsem pěkně a poctivě a já doufám, že to na výsledku bude znát.

Téma je nestárnoucí a v některých ohledech možná ještě silnější než před lety, nicméně – věříte v zájem mladého publika?
Věřím. Čapek je mladý autor a my se ho snažíme pochopit a vyložit tak, aby mu rozuměli lidé dvacátého prvního století. Jeho hry mají velký přesah. Oživuje témata, ve kterých si každý najde to své. O tom nepochybuju.

Čapkovo drama není v Klicperově divadle častým hostem. Jak se vám osobně s touto látkou pracovalo?
Hra mě baví a zkoušení v Klicperově divadle taky. Hlavní představitelka Kamila Sedlárová je Makropulos k pohledání. Když má režisér možnost spolupracovat s takovou herečkou, má o pár starostí míň.

Velmi zajímavá mi přijde kombinace předlohy a hudby Vladimíra Franze. Jak spolu ladí a proč jste se rozhodli v této souvislosti oslovit právě Vladimíra Franze?
Vladimíra jsem oslovila s jasným záměrem. Spolupracujeme spolu často, pokud to okolnosti a naše vytíženost dovolí. Rozumíme si. Stejně tak jako s výtvarnicí Janou Prekovou, která má podobné divadelní myšlení. Jsem moc ráda, že jsme se mohli všichni tři při práci na Věci Makropulos setkat právě tady, v Klicperově divadle.

Věc Makropulos u Klicperů před premiérou

Poslední zkoušku na hlavní scéně Klicperova divadla má před sebou inscenace dramatu Karla Čapka Věc Makropulos. V pátek od půl šesté večer ji čeká předpremiéra, sobotní večer pak bude patřit slavnostní premiéře tohoto dlouho očekávaného titulu. Se souborem divadla jej nastudovala režisérka Věra Herajtová, která do hlavní role Eliny Makropulos obsadila Kamilu Sedlárovou.

Příběh jednoho z nejznámějších děl české literatury většina lidí zná… Elina Makropulos se kdysi stala pokusným králíkem – lidé odjakživa toužili po věčném mládí a lámali si hlavu, jak oddálit okamžik, kdy budou postaveni tváří v tvář Smrti. Kdyby tak bylo možné se Smrtí vyjednávat a dohodnout se! Anebo ji přelstít docela a prostě žít, žít a žít!

Mladičké Elině bylo dáno, aby na sobě prověřila recept dlouhověkosti. Všichni, kteří toužili dozvědět se pravdu a přitom nic neriskovali, dávno zemřeli. Přežila jenom Ona. Věčná žena a matka, jediná odvěká hvězda, která dosud nevyhasla. Žít sto dvacet let a vypadat na třicet je okouzlující…

Hudbu k inscenaci složil Vladimír Franz.