Na výstavě z přírodovědeckých sbírkových fondů hradeckého muzea jsou představeny organizmy samovolně se šířící, záměrně k nám dovezené nebo neúmyslně zavlečené se zásobami a zbožím z blízkého sousedství nebo ze vzdálených kontinentů.

Často přežívají v umělém prostředí měst v závislosti na činnosti člověka, mnohdy jde však o druhy již zdomácnělé ve volné přírodě.

Postupující tlak na přírodu, přeměna stanovišť a forem tradičního hospodaření jsou doprovázeny regionálním nebo úplným vyhynutím některých druhů rostlin a živočichů. Na druhé straně je flóra a fauna regionu obohacena o druhy, které se samovolně šíří nebo je člověk nevědomky či záměrně přemístil z jiných oblastí.

V nových podmínkách se často projevují jako vetřelci omezující nebo vytlačující naše původní druhy.

Rozšiřování nepůvodních druhů představuje riziko pro naši přírodu z hlediska zachování biologické rozmanitosti, jak na úrovni druhů (nebezpečí křížení a ztráty genetické variability, konkurence), tak na úrovni celých společenstev.

Pokud má nepůvodní druh schopnosti, které jej zvýhodňují oproti druhům původním, a začne se intenzivně rozšiřovat, bývá označován jako invazní. Význam negativního vlivu invazních druhů zesílil v souvislosti se zvýšenou mobilitou, obchodem a cestovním ruchem, provázejícími globalizaci.

Mezi nejznámější invazní druhy u nás patří bolševník velkolepý, křídlatka, netýkavka žláznatá, z živočichů pak norek americký a nepůvodní druhy raků.