Hlavní cenu v kategorii rozhlasové reportáže
v mezinárodní soutěži rozhlasové a televizní tvorby si v pátek večer ve Znojmě převzali Martin Pařízek a Zdeněk Novák z Českého rozhlasu Hradec Králové.

Vloni získali druhou cenu, Stříbrný znojemský hrozen, za reportáž z pátrání po chuti originálního Sacherova dortu, které je zavedlo až do vyhlášené cukrárny v centru Vídně. Letos si Martin Pařízek a Zdeněk Novák dojeli rovnou pro zlato. Nejvyšší ocenění v kategorii rozhlasových reportáží jim vynesla dvaapadesátiminutová aprílová fikce v pořadu Rádio na cestách.

Cestou necestou

„Aprílové vydání pořadu, ve kterém obvykle cestujeme po zajímavých místech v kraji, mapujeme pamětihodnosti a ochutnáváme místní jídlo, pro nás bylo velkou výzvou,“ vzpomíná Martin Pařízek na okamžik, kdy celý nápad vznikl. „Řekli jsme si, že by nebylo od věci v dobrém smyslu slova trošku nachytat posluchače. Na apríla je přece leccos dovoleno.“

Jméno hlavního města Slovenské republiky padlo více méně náhodou. „Ve Vídni jsme byli vloni kvůli Sacherovu dortu, Bratislava je odtud jenom kousek,“ dodává druhý z autorů, Zdeněk Novák.

Po mapě

Samozřejmě – do Bratislavy se nikdo ve skutečnosti nechystal. Martin Pařízek, Zdeněk Novák a jejich rozhlasová kolegyně Jana Kudyvejsová si vzali večer před spaním místo knížky do ruky podrobnou mapu Bratislavy, na jiné mapě detailně prostudovali všechny nástrahy a zajímavosti silniční trasy Hradec Králové – Bratislava a druhý den ráno zavolali Júlii Špalkové z královéhradecké Obce Slovákov. Júlia totiž i dnes, po dvaatřiceti letech života v Hradci Králové, mluví nádhernou slovenštinou beze stopy českého přízvuku a Bratislavu zná jako svoje boty. Léta tady pracovala jako novinářka.

„Vzali jsme mikrofony, záznamová zařízení, sedli do auta a vydali se na okružní cestu po Hradci,“ pokračuje ve vzpomínání Martin Pařízek a ani dnes se neubrání téměř poťouchlému úsměvu. „Kroužili jsme po Hradci a do reportážního mikrofonu jsme posluchačům popisovali, jak už jsme na Moravě, u poslední české benzinové pumpy před hranicemi se Slovenskem a zase vjíždíme na dálnici a – ano! – už vidíme Bratislavský hrad. Je nádherný, majestátný. Aje tady podstatně tepleji, než bylo v Čechách, jsme opravdu jižněji…“

Mystifikátoři poté vystoupili z vozu u výškové budovy VZP v Hradci Králové, tentokrát už ve společnosti Júlie Špalkové. „Stojíme na bratislavském mostě SNP a za malou chvíli vstoupíme do výtahu, který nás vyveze několik desítek metrů nahoru, až do známé restaurace jménem UFO. Společnost nám dělá bratislavská novinářka XY,“ zahlásil do mikrofonu Zdeněk Novák a Júlia se mohla v koutě udusit smíchy.

Svoji roli ovšem zvládla dokonale – rozhlasáci dobře vědí, že bez ní by ona aprílová reportáž prostě nebyla. Júlia věrohodně nádhernou slovenštinou posluchačům popisovala výhled z restaurace nad Bratislavou – hotel Carlton, vľavo Park kultúry – a tam vzadu, tie veže – to je Dóm svätého Martina…“

Podobným způsobem, při procházce Hradcem, reportéři navštívili vyhlášenou bratislavskou restauraci, kde si popovídali s kuchařkou, zajeli do základní školy Milana Rastislava Štefánika na bratislavském sídlišti a nevynechali ani návštěvu svých kolegů v bratislavském rozhlase. Všude se ozývala měkká bratislavská slovenština, v rádiu znělka Slovenského rozhlasu na začátku zpráv…

Konec mystifikace

Svoji roli, vypilovanou do nejmenších detailů, všichni sehráli dokonale. Mystifikaci udrželi rovných padesát minut stopáže sestříhaného pořadu. Posluchačům se přiznali až dvě minuty před koncem.

„Měli jsme spoustu ohlasů od posluchačů, ale žádný negativní,“ říká s potěšením Martin Pařízek. „S ohledem na apríla nám to malé tahání za nos odpustili. A co víc – někteří to velmi ocenili, protože se prostě dobře bavili. To se přece taky počítá.“

Dopolední repríza

Pokud jste aprílové vydání pořadu Rádio na cestách na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové neslyšeli, pusťte si jej v repríze v sobotu 18. září v jedenáct hodin dopoledne.