„Kdyby měl otvor do dílny standardizované rozměry, pak bych to neřešil a dveře jednoduše koupil. Protože ale takové podmínky nemám a zvětšení otvoru bych musel projednat se sousedem, který by mi to musel povolit, rozhodl jsem se pro svoje řešení,“ vysvětluje šikovný kutil z jihočeského Písku.
Podívejte se i na podomácku vyrobená vrata:
Výplně za pět stovek
Jan Metlička si nechal výrobu dveří nacenit u kováře, ale zjistil, že by ho vyšly na desetitisíce. Proto se rozhodl, že si je raději vyrobí sám. Kousek od svého bydliště má závod výrobce garážových vrat. Zajel tedy k němu a odkoupil zbytky z výstav nebo z reklamací.
„Prodali mi je, no skoro mi je dali. Výplně mě vyšly na pouhých 500 korun. Rozřezal jsem je a začal zpracovávat. To byla nejhorší část a chvilkami jsem litoval a říkal si, že jsem do toho neměl jít,“ vzpomíná Jan Metlička.
„Vyboural jsem původní dveře, včetně rámu. Zajel jsem do hutního materiálu, kde jsem koupil železo a nový rám jsem svařil z jeklu 20 x 40 milimetrů. Křídla jsou pak z otevřeného účka, abych do nich mohl pohodlně zasunout panely sekčních vrat,“ popisuje postup prací.
close
info
Zdroj: Se svolením Jana Metličky
zoom_in
Jan Metlička zvládne úplně všechno.
Panely sekčních vrat jsou polepeny dekorem. „Fólie tam stejně nevydrží, je to stejné jako s plastovými okny. Kritické jsou záhyby, kde jsou vytlačeny kazety. V tom místě to zkrátka nevydrží a popraská. Neříkám, že jsou panely nekvalitní, ale když dnes někde vidím vrata od nejmenovaného výrobce, tak se jdu vždy podívat. A je pravda, že je to často, zejména pak na západní straně jsou zničené,“ tvrdí Jan Metlička.
Zabral až drátěný kotouč
„Chemií fólie nešla vůbec dostat dolů. Tak jsem si myslel, že vezmu horkovzdušnou pistoli a škrabku a že to sloupnu. Ale ani to nešlo. Fólie se tavila a byla jako žvýkačka. Takže jsem nakonec vzal flexu a drátěný kotouč a celé to dostal dolů,“ popisuje vítězný boj s fólií Jan Metlička.
Pod fólií byl pozinkovaný plech, a tak ho nastříkal barvou. Jak říká, tu a tam prý už má barvu oloupanou, protože jsou dveře orientované na západ, kde je to podle něj kritické. „Dostávájí hodně zabrat, ale naštěstí nejsou vystrčené do ulice, takže svůj účel splnily,“ dodává.
Odřezky výplní odkoupil Metlička za pět set korun, kovové kování vzal ze starých vchodových dveří. Takže ho dveře vyšly vlastně jen na cenu hutního materiálu.
„Celkově jsem se vešel asi do tří tisíc korun. To je velký rozdíl, protože jsem si je nechal nacenit a na moji poptávku jsem z kovářské a zámečnické dílny dostal nabídku na 25 tisíc,“ vysvětluje Metlička.
close
info
Zdroj: Se svolením Jana Metličky
zoom_in
Panely nakonec nastříkal na bílou barvu.
Je rád, že ho nouze donutila
Původně chtěl ale Jan Metlička dveře udělat trošku jinak. Protože používá garáž jako dílnu a chodí tam a zpět několikrát denně, chtěl mít místo vrat jedno křídlo o velikosti dvou třetin a dveře pro průchod.
„To ale nešlo, protože mám hned za vraty odvodňovací žlab a hodně to tam stoupá nahoru do kopce. To velké křídlo bych potom nemohl otevřít. To mě docela mrzelo, ale už jsem se s tím srovnal. Jsem rád za to, co mám a co jsem si sám udělal. Nouze člověka donutí,“ usmívá se spokojeně šikovný kutil.
Nahrává se anketa ...
