Karel Pytela je povoláním svářeč a zámečník, a tak není divu, že ke stavbě posezení využil právě železné řetězy.

Kus ořechového dřeva neskončil v kamnech. Je z něj krabička:

Zdroj: Youtube

Sjednocené do černé barvy

„Nejproblematičtější bylo svařování. Řetězy mají snahu se kroutit, takže jsem to musel trošičku hlídat, aby to bylo v pořádku. Nikdy to neuděláte úplně přesně. U tohoto posezení ale zcela stačí, aby byly oba kousky vizuálně víceméně stejné. Sváry jsem zbrousil a vše natřel matnou černou barvou. Nic složitého na tom není,“ popisuje postup práce Karel Pytela.

Na nosnou konstrukci použil nerez, protože sedačka bude stát na dlažbě a časem by tam mohly být rezavé fleky. Nelíbilo se mu ale, že řetězy jsou černé a zbytek stříbrný. Proto vše sjednotil do černé barvy.

Karel Pytela je povoláním svářeč a zámečník, a tak není divu, že ke stavbě posezení využil právě železné řetězy.Karel Pytela je povoláním svářeč a zámečník, a tak není divu, že ke stavbě posezení využil právě železné řetězy.Zdroj: se svolením Karla Pytely

„Je tam jekl o velikosti 4x4 cm, a protože řetěz měl velký průhyb, tak jsem tam ještě dozadu přidal konstrukci z 1,5 centimetrového jeklu,“ vysvětluje postup Karel Pytela.

V jeho případě ale nejde jen o železo, jeho vášní je také práce se dřevem. Je zkrátka klasickým českým kutilem, který si poradí se vším. V mládí totiž musel pomáhat svému otci, ale pak ho to chytlo a o svém koníčku měl jasno.

Později si Karel Pytela postavil vlastní dílnu, vybavil ji kvalitním nářadím a dnes ve svém království tráví veškerý volný čas od pondělí až do neděle.


Nahrává se anketa ...

„Manželka už je zvyklá, takže není proti. A když něco potřebují lidi z vesnice, tak jdou vždy za mnou a já jim udělám cokoliv, jak se říká na fušku.“

Ořechové špalky za pšenici

Ořechové špalky, které jsou dominantou posezení, získal Karel Pytela šťastnou náhodou. „Starostka chtěla pokácet strom na palivové dříví. Byl krásný a měl průměr asi 60 cm, ale mně bylo líto nechat ho spálit. A tak jsem od kamaráda dostal za své služby metrák pšenice a tu jsem zase směnil za ten ořech,“ vypráví.

Na nosnou konstrukci použil Karel Pytela nerez, protože sedačka bude stát na dlažbě a časem by mohla dělat rezavé fleky.Na nosnou konstrukci použil Karel Pytela nerez, protože sedačka bude stát na dlažbě a časem by mohla dělat rezavé fleky.Zdroj: se svolením Karla Pytely

Kmen nařezal motorovou pilou na koláče o požadované tloušťce a elektrickým hoblíkem je srovnal, aby vypadaly zhruba stejně. „Pilou to nikdy nenařežete přesně, zkrátka to říznete podle oka, není to strojařina,“ usmívá se.

„Musíte mít brusku a vše postupně vybrušovat a srovnávat. Nakonec zpracované dřevěné koláče přelakujete epoxidovým jednosložkovým lakem, necháte zaschnout, přebrousíte první vrstvu a dáte na ni druhou,“ dodává.

Hokus pokus, který vyšel

Ořechové koláče podle něj můžete zakoupit za zhruba tři sta až čtyři sta korun za kus. Epoxidový lak vyjde na 220 korun, barva na 150 korun a železné prvky asi na pět set až šest set korun. Svařování řetězů s konstrukcí a natírání zabralo panu Karlovi asi dvě a půl hodiny, ale zdaleka nejvíce si vzalo obroušení a lakování ořechového dřeva. Dohromady měl hotovo za zhruba čtyři hodinky.

Původně chtěl Karel Pytela udělat trojsedák, ale nakonec se rozhodl pro sezení pro dva.Původně chtěl Karel Pytela udělat trojsedák, ale nakonec se rozhodl pro sezení pro dva.Zdroj: se svolením Karla Pytely

„Asi bych nic neměnil. Původně jsem chtěl udělat trojsedák, ale nevěděl jsem, jak to bude vypadat. Proto jsem se nakonec rozhodl pro sezení pro dva. Navíc už mám různých sedaček a posezení u krbu a pod pergolou docela dost. Takže to byl takový hokus pokus, ale myslím si, že výsledek je dobrý,“ usmívá se Karel Pytela.

Facebook Deník Styl je tu pro každého.Facebook Deník Styl je tu pro každého.Zdroj: Deník/Denisa Lottmannová