Fotbalista Petr Průcha: Z vesnice až do ligy

Fotbal jsem vždycky miloval, snažil jsem se mu dávat všechno a to už od útlého věku. Když jsem byl mladý, tak jsem byl neskutečně pilný. Stále jsem si přidával a prakticky denně jsem trénoval, i když jsem nemusel. Toho jsem se držel až do svých sedmadvaceti let. Skoro nebyl den, kdy bych netrénoval, i třeba sám individuálně. To je jedna věc.

Zdroj: Deník

Druhou věcí je fakt, že když jsem byl v dorosteneckém mužstvu SK Hradec Králové, tak mě odtamtud vyhodili. Tehdy mi bylo osmnáct let. Šel jsem zpátky do Nového Bydžova, kde jsem pod vedením starších hráčů kopal krajský přebor dospělých. Z něj jsme ovšem spadli a potom jsem tři roky hrál pouze I. A třídu. Nebyl jsem nějaký extra velký kanonýr, že bych třeba vyhrál nějakou střeleckou soutěž. Spíš jsem byl takový buldok, který si šel za svým.

Zdroj: Deník

Jednou jsme si na novobydžovské posvícení vyjednali přátelský zápas s Kozlovnou Praha Ládi Vízka. Byť jsem proti tomuto týmu osobností zrovna nehrál moc dobře, tak jsem nějakým způsobem zaujal trenéra Beránka, který zrovna hrál za soupeře, jinak vedl Blšany. Jak říkám, zrovna se mi moc nedařilo, ale do všeho jsem šlapal, byl důrazný a nic jsem nedal zadarmo.

Zdroj: Martina Hegerová

Nevím, jestli se pan Beránek na mě byl dívat, to asi ne, spíš asi dal na doporučení svého kamaráda Milana Vízka, což je bratr slavnějšího Ládi. Někoho ale poslali a sledovali mě. Slovo pak dalo slovo a po půlroce od tohoto památného utkání jsem přestupoval z Nového Bydžova do FK Chmel Blšany. Z fleku jsem šel z I. A třídy do druhé ligy. Nutno říct, že jsem šel ihned na přestup, žádné hostování.

Zdroj: archiv

Domluvili jsme se 10. prosince a 12. prosince měl FK Nový Bydžov na účtu peníze. Nebyly to zrovna malé peníze, šlo o čtvrt milionu korun. Rok a půl jsem tam následně hrál druhou ligu a v na konci sezony 1997/1998 jsme postoupili do nejvyšší soutěže Gambrinus ligy, kterou jsem si tam jeden rok zahrál.

Zdroj: Martina Hegerová