Za minulého režimu se zahrádky, chaty a chalupy stávaly soukromým útočištěm relativní svobody tehdejšího obyvatelstva. Kutilství hrálo v Československu před rokem 1989 významnou roli. V domácích dílnách si lidé vlastnoručně vyráběli výrobky, které na pultech socialistických prodejen chyběly, zatímco na Západě byly zcela běžné.

Materiál se sháněl těžko, mnoho věcí nemohl obyčejný občan koupit vůbec. Poněkud volnější systém evidence v tehdejších podnicích však umožňoval získat neoficiálně všechny potřebné materiály i součástky. Kutilové také prokazovali neobyčejnou nápaditost v tom, jak použít věci určené k jinému účelu tak, aby výrobek fungoval.

Kutilství však existovalo už za první republiky, kdy dokonce vycházely specializované časopisy a knihy – například s návody, jak si vyrobit rádio. Největší rozmach fenoménu nastal po komunistickém převratu v únoru 1948, kdy tehdejší režim nebyl schopen zajistit dostupnost ani toho nejběžnějšího zboží. Začalo to už v padesátých letech, kdy se v domácnostech doslova na koleně montovaly například pračky.

Přemek Podlaha

Zejména v 70. a 80. létech 20. století platilo okřídlené rčení o zlatých českých ručičkách. Českoslovenští kutilové vytvořili snad vše, na co si vzpomenete. Zdá se, že neexistuje obor, ve kterém nenajdete kutilský výrobek. „Vznikaly zahradní sekačky, traktůrky, a někdy i naprosté unikáty jako amatérské osobní automobily nebo brýle proti migréně. Tvořilo se z toho, co bylo k mání. Hodily se i takové drobnosti, jako byly uzávěry od tuby se zubní pastou. Posloužily třeba jako knoflíky k domácím zesilovačům,“ vypraví Milan Říha, kterého zájem o tento fenomén přivedl až k založení Muzea kutilství Polná.

Shromáždil už přes přes 600 amatérských výrobků a sbírku stále rozšiřuje. Mezi exponáty najdete také vychytávky, jako například prostředky zabraňující chrápání, které kutilové posílali Přemku Podlahovi, zakladateli legendárního Receptáře nejen na neděli. Okamžitě po svém uvedení v lednu roku 1987 si pořad získal nebývalou popularitu. Nabídl stovky často velice originálních návodů ke zlepšovákům a kutilským výrobkům do domu i na zahradu. Přitom prý Československá televize o takový magazín dlouho nejevila zájem – nápad ležel Přemku Podlahovi dlouhých sedmnáct let v šuplíku.

Hračky za socialismu:

Dlužno připomenout, že šikovný televizní redaktor stál u vzniku ve své době úspěšných zábavně-vzdělávacích pořadů Osmička, Kdo je kdo, 10x odpověz nebo televizní loterie Tutovka. Nejúspěšnější byla z hlediska sledovanosti „jeho“ vědomostní soutěž Deset stupňů ke zlaté, jejíž soutěžní témata se mimo jiné točila kolem kutilství, chovatelství, pěstitelství nebo mykologie.

Bylo za socialismu bydlení dostupnější? Poslechněte si názor Jana Hrušínského a Kateřiny Konečné:

Diváci zůstali Receptáři věrni i po sametové revoluci. Dál zasílali náměty, jak si poradit svépomocí. A Podlaha dál rozdával stovky užitečných rad a občas i obskurních, jakým byl třeba postřikovač pro lakování auta vyrobený ze sifonových bombiček. Pořad, který od roku 2000 vysílá Primě pod názvem Receptář prima nápadů, má své příznivce stále, i když jeho zakladatel v roce 2014 zemřel. A možná z kutilského nebe sleduje, jak další a další generace přicházejí s rozličnými vlastnoručně vyrobenými zlepšováky.

Zatímco dříve se vyrábělo kvůli nedostatku, dnes jde hlavně o to, aby si autor něco vytvořil sám. Svědčí o tom velká obliba různých hobbymarketů, které jsou plné nadšených českých zlepšovatelů, zahrádkářů a koumáků. Těm nejmladším „makerům“ skýtají netušené možnosti nové technologie. Maker není jen někdo, kdo o víkendu montuje v kůlně ptačí budky, je to inovátor a vynálezce, který propojuje digitální výrobu s tradičními řemesly. Třeba zahrádkář, který experimentuje se senzory pro automatizaci zavlažování, hydroponií nebo akvaponikou.