Deník s nadhledem: Dva doktory s láskou k hudbě lidé považují za bratry

Petr Pečený a Aleš Skřivánek jsou si opravdu podobní. Skutečně nejsou bratři? „To se ptá i moje máma,“ směje se Aleš Skřivánek. Poprvé se však setkali až v dospělém věku, když se Aleš Skřivánek, který se kamarádil s hudebníkem Lou Fanánkem Hagenem, vydal na koncert jeho skupiny Tři sestry. Koncert se konal v obci na Třebíčsku a Petr Pečený tam hrál v předkapele.

Doctor P.P. - Bicáky, tricáky, kokosáče:

Trojí přísaha

„My jsme vůbec nevěděli, kdo to je, a hrnuli jsme se do šatny za Fanánkem. A když Petr s kapelou dohráli a přicházeli, Fanánek říká: ‚Petře, máš tady bráchu!‘ A Petr se rozhlížel a hledal svého bratra Vítka, který je mimochodem taky doktor, zubař,“ směje se Aleš Skřivánek.

A dává k dobru další historku o tom, jak jednou po koncertě seděli s Petrem Pečeným v jednom olomouckém baru. „A moje pacientka mu začala vyprávět, že nedostala menses. A já jí říkám: Mlčte!“ líčí lékař.

Deník s nadhledem: Mezi TOP 30 úspěšných se Dominik dostal přes punkový přístup

Promoval a lékařem se stal v roce 1989. „Takže mám ještě státnice z marxismu-leninismu,“ připomíná. V zaměstnání ovšem strávil jen měsíc, protože musel na vojnu.

„A tam jsem podepsal tři přísahy. Nejdřív komunistům, pak z toho ty komunisty škrtli a na jaře 1990 jsem složil přísahu demokratické zemi,“ vypráví Aleš Skřivánek.

Bigbít jako součást života

Petr Pečený to měl se studiem složitější. Jeho otec nepatřil k příznivcům tehdejšího komunistického režimu takže syn jen těžko hledal vysokou školu, kam by ho přijali.

„Proto jsem šel na techniku, odkud mě za dva roky oprávněně vyhodili, protože já a matematika…“ přiznává.

Pak dva roky pracoval v továrně, další dva roky byl na vojně a teprve pak se dostal na práva. I když je starší než Aleš Skřivánek, kvůli této prodlevě nakonec oba promovali ve stejném roce.

K hudbě se dostal už jako velmi mladý. „Bigbít hraju od svých patnácti, tedy pětačtyřicet let. První přehrávky jsme dělali, když mi bylo šestnáct,“ říká.

Deník s nadhledem: Důležité je být šťastným člověkem, říká Eva Burešová

Tehdy s kapelou hráli po zábavách, ale když šel na vojnu, s hudbou skončil. Vrátil se k ní až po třicítce, zato velmi úspěšně. „Dokonce nás nominovali na tehdejší cenu Gramy, ale nakonec jsme ji nedostali. To nechápu,“ stěžuje si žertem.

Gynekologie je pozitivní obor

Zatímco Petr Pečený se obtížně dostával na vysokou školu, Aleš Skřivánek měl problémy při rozhodování jaký medicínský obor si vybrat. Přiznává, že původně se dlouho připravoval na kariéru psychiatra: „Moje máti pracovala na psychiatrické klinice a já jsem už jako gymnazista napsal nějaké odborné práce, které dodnes vycházejí a jsou citované.“

Během studia však pochopil, že psychiatrie v pojetí, které bylo osmdesátých letech preferované, mu nevyhovuje, a ačkoliv měl po promoci nastoupit jako asistent na lékařskou fakultu, své rozhodnutí změnil a rozhodl se pro gynekologii. Hlavním důvodem bylo podle něj porodnictví, díky němuž působí tento obor velmi pozitivním dojmem.

PODCAST: Zakázat interrupce nebo rodit doma? Rozhodně nesouhlasím, říká Pařízek

„Když jsi internista, měníš pacientům hladiny léků, a stejně ti všichni během tvé kariéry zemřou. Kdežto tady rodíš a těch průšvihů zas není tolik, jde jen o promile. Navíc toho díky prevenci dokážeme mnoho i v onkologii, a to je to, co mě nabíjí,“ objasňuje Aleš Skřivánek svůj vztah k oboru.

Také jeho „uvolňovacím ventilem“ je hudba, například nyní se těší na červencový festival Benátská, který se koná ve Vesci u Liberce a jehož většinovým vlastníkem je už sedmým rokem jeho kamarád Petr Pečený.

Neúcta k umělcům

Petr Pečený dnes platí za jednoho z nejuznávanějších odborníků na autorské právo. Učil o něm na právnické fakultě a napsal o něm několik knih. Svůj úspěch v tomto specifickém oboru přičítá hlavně tomu, že se na problém umí dívat nejen jako advokát, ale také jako hudebník a producent, tedy z té praktické stránky.

Jak se změnilo autorské právo za uplynulých třicet let, tedy od devadesátek, kdy se zkoušelo, kam je až možné zajít?

Hvězdou Benátské! s Impulsem bude britský rocker Chris Norman

„Za socialismu jsme měli velkého odborníka na autorské právo, pana profesora Knapa, a náš autorský zákon byl velmi dobrý. Jiná věc byla, že komunisti to nedodržovali,“ podotýká Petr Pečený. Československý autorský zákon prý budil respekt i v zahraničí.

„Já jsem se v roce 1990 stal ředitelem Intergramu, což je firma zastupující umělce a výrobce nosičů, a začal jsem jezdit na kongresy po celém světě. A tam byli velmi překvapení, jak kvalitní zákon jsme za komunistů měli, protože sami tehdy některé věci do svých zákonů teprve dávali,“ říká Petr Pečený.

Vzpomíná, že už tehdy odborníci na mezinárodních kongresech upozorňovali, že by se výrobci hudebních nosičů měli připravit na příchod nových technologií, ale nikdo si neuměl představit, co by mohlo nastat.

„Ale pak to přišlo a většina výrobců nosičů padla. Dnes už jede Spotify, ale hudební byznys se změnil a pohled na něj se úplně otočil,“ upozorňuje Petr Pečený. Dnešní snahu některých skupin zrušit ochranu autorských práv považuje za neúctu k lidem, kteří něco dokázali.

Porod třeba na koštěti

Také gynekologie se za posledních třicet let velmi změnila. „Byla vždycky orientována preventivně, ale dnes jsme mnohem cílenější a přesnější. Navíc lidé už začali vnímat své zdraví jako svou hodnotu a ne jako věc státu nebo lékařů,“ vysvětluje Aleš Skřivánek. Podle něj šel dopředu vývoj technologií i léků, takže nádory, na něž se ještě před pár lety umíralo, jsou dnes řešitelné.

I pokrok v gynekologii však má svá negativa. „Já nejsem úplně fanoušek domácích porodů. Hazard se životem dítěte a matky mi přijde neúměrný. Ale na druhé straně jsem zestárl a jsem tolerantní. Když má někdo právo poslat do dvanácti týdnů k čertu něco, co se v něm vyvíjí, tak má taky právo rodit na Petrových kamenech a třeba na koštěti,“ říká Aleš Skřivánek.

PODCAST: Zakázat interrupce nebo rodit doma? Rozhodně nesouhlasím, říká Pařízek

Podle něj by se však ženy v případě domácích porodů měly připojistit a nečerpat na případné komplikace peníze z veřejných zdrojů.

„Vím, že jestli to uslyší nějaká dula, mula, nebo jak si ty holky říkají, bude naštvaná. Ty vzdělané a privátně pracující porodní báby odvedou práci v porodnici a ty, které nic neumí, to odvedou doma. Ale měly by dát na modlení. Jsou neuvěřitelně namistrované, mají za sebou pár porodů a myslí si, že všechno umí,“ říká Aleš Skřivánek rezolutně.

Přes YouTube do Bombaje

A budoucnost? „Měl jsem mnoho jiných aktivit a na hudbu jsem neměl šťávu, ale teď se chystáme. Dnes už se nedělají celá alba, ale chceme udělat pár písniček s mými kamarády, velmi dobrými autory. Během prázdnin dvě až tři písničky a na podzim nový videoklip,“ těší se Petr Pečený. Nedávno prý zjistil, že jeho kapela má velmi dobré výsledky na Spotify. „Asi to někoho oslovuje, protože třeba Bicáky byly nejhranější skladbou v kabině české hokejové reprezentace,“ směje se.

Navíc se jim prý přes Facebook ohlásil pořadatel velkého festivalu v indické Bombaji, který je viděl na YouTube a chtěl by, aby před Vánocemi přiletěli a na festivalu vystoupili. 

Aleš Skřivánek chce ve svém oboru pracovat, jak dlouho to půjde. „Ale postupně trochu ubírám, už od padesátin jsem si naordinoval volné pátky, to jdu do práce jenom, když hodně hoří,“ přiznává.