„Naplňuje mě to. Nemusím se obávat, že třeba další den už tím trenérem nebudu,“ řekl 55letý Kučera.

Kluk z Dolců u Přeštic na jižním Plzeňsku hokejově vyrostl ve Škodovce. Extraligu začal hrát v sedmnácti letech, dvakrát se stal nejlepším střelcem týmu a do reprezentace nakoukl už na vojně v Dukle Jihlava.

Tehdy netušil, co všechno zažije. Nakonec startoval na osmi světových šampionátech ať už v československém, nebo později českém dresu. Poprvé v roce 1987, tehdy ve Vídni slavil bronz. Naposledy shodou náhod opět v rakouské metropoli, kdy Češi získali zlato.

Seriál DeníkuSeriál DeníkuZdroj: DeníkAvšak ještě předtím se mu dostalo významné pocty. V roce 1995 vedl národní mužstvo na 59. mistrovství světa ve Švédsku jako kapitán. Co myslíte, vzpomíná rád?

„Už je to dávno a člověk si vybavuje spíš ty příjemnější momenty než ty neúspěšné,“ prohlásil.

Tenhle šampionát velkou radost nepřinesl. Boje v základní skupině zahájili Češi výhrou nad pozdějšími šampiony Finy 3:0, Rakousko porazili 5:2, jenže další povinnou výhru 3:1 nad Norskem orámovaly porážky s USA 2:4 a domácími Švédy 1:2.

„Ve čtvrtfinále jsme šli na Rusy, ale s těmi jsme si poradili,“ připomněl Kučera výhru 2:0, pod níž se podepsal úvodním gólem. Zajímavost? Už si prý nevybavuje, jak ho dal.

Otakar Janecký
Janecký vzpomíná na debatu s Hlinkou, z hokeje se stáhl kvůli opilcům

Po naději však přišlo kruté vystřízlivění. V semifinále s Finy padli svěřenci Luďka Bukače 0:3 a v souboji zklamaných o bronz s Kanadou 1:4. A to výběr Javorových listů neměl na mistrovství snad kromě gólmana Coreyho Hirsche žádná velká jména.

Zato Finové ano a také poprvé v historii slavili zisk světového titulu. „Vedl je švédský kouč Curt Lindström a v útoku řádili Koivu, Peltonen a Lehtinen. Byli sehraní z Turku a váleli i na mistrovství,“ uvedl Kučera.

Přesto si vážil toho, jakou roli dostal. „Byla to pocta i zodpovědnost. Ale kromě kapitána je v týmu vždycky skupinka těch zkušenějších hráčů, kteří si k tomu taky řeknou své. Na kapitánovi je to pak nějak srovnat,“ komentoval svou pozici na turnaji ve Stockholmu, v němž nastupoval mezi křídly Pavlem Janků a Romanem Meluzínem.

O rok později si turnaj ve Vídni vychutnal mnohem víc. „Všechno se sešlo. Válela hlavně kladenská trojka Vejvoda, Patera, Procházka a v brance Roman Turek,“ zavzpomínal.

Sám se na vítězství českých barev podílel v sedmi zápasech hned pěti góly. Asi nejslavnější trefu si schoval na finále s Kanadou. V čase 59:54 zpečetil ve finálové řeži s Kanadou vítězství 4:2. Posledním gólem mistrovství dokonal jízdu na světový trůn. Česko slavilo po jedenácti letech.

Šimon Hrubec
Vrána byl gólman, Kubalík dal na dědu. Unikátní přehled: Kde vyrostli hokejisté

Hráčskou kariéru ukončil v roce 2001 kvůli zdravotním trablům ve švédské Lulee, kde se během pěti sezon zapsal tak, že byl uveden mezi tamní legendy hrdiny.

Člen Síně slávy českého hokeje hrál i za finské Tampere a švýcarský Kloten. Jako trenér vedl mj. Plzeň, Nitru, Litvínov, Hradec Králové a Litomeřice.

Aktuálně žije s přítelkyní v Dolcích u Přeštic. „Hokeje jsem si v životě užil dost, na extraligu běžně nekoukám. Ale na mistrovství světa se podívám. A budu držet palce, aby konečně cinkla medaile. Šance na to je,“ dodal.