Východočeské deníky se během mého působení naprosto „dramaticky“ změnily: prošly prostě historickou změnou. Podle mého soudu i vkusu především k lepšímu. A jde o změny, kvůli kterým jsem vlastně do redakce přišel, jakkoli se přitom se mnou setkaly spíše náhodou. V modernizovaných východočeských Denících dnes působí šikovná parta nadaných, obětavých lidí, která čtenářům umí předložit unikátní zprávy z regionu v různých prostředích: v denících, týdenících, na webu i zdarma každý měsíc do schránek.

Myslím, že se nám v redakci daří psát skutečný deník, kroniku místa, na kterém většina z nás žije zajímavé, spokojené, vzrušující i neopakovatelné životní příběhy. A ty dokážeme našimi novinami interpretovat a převyprávět. Někdy díky naší práci pomůžeme odhalit nešvary, bez nichž se lidem kolem nás žije líp, nebo nabízíme tipy a řešení, díky kterým je život „u nás“ zajímavější. To považuju za dvě hlavní novinářských poslání.

Moje texty čtenáři potkávají v novinách či na internetu od roku 2002. Tehdy v létě jsem jako čerstvý univerzitní absolvent s roční praxí učitele češtiny a hudební výchovy začal psát pro hradeckou Mladou frontu DNES. Tam jsem se snažil nasát a zúročit novinářské zkušenosti Jana Hrudky, Vladimíra Bílka či Milana Duse, na které dodnes rád vzpomínám a považuju je za místní legendy a mistry oboru.Myslím, že mnohdy se dá pro práci udělat nejvíc, když ji člověk zrovna nedělá.

Nejlepší věci vás napadnou, když odpočíváte. V novinařině to platí možná nejvíc. Psaní vlastně zabere nejméně času. Nejtěžší je mít skvělý nápad. Přijít na to, jak se na věc podívat z lepšího úhlu. Spoustu věcí mají lidi celý život před nosem a nevšimnou si, jak je zajímavá. To platí v regionální novinařině dvojnásob.

I proto je pro mě moc důležité, jak trávím volný čas. O ten můj se dělí rodina, sport, /skoro/ každodenní hraní na trumpetu /k tíži mých nejbližších /, čtení /literatury/ a práce na zahradě a kolem našeho domu.

Mám tři děti: Imricha /13/, Viktorku /11/ a Huberta /2/. Docela intenzivně jezdím na kole, což považuju především za úžasný způsob být v přírodě, kterou máme kolem Hradce skutečně nádhernou a neopakovatelnou, a běhám.