Anna Vašíčková, 23, Třemošnice:
V té době jsem ještě nebyla na světě, kdybych ale mohla, tak bych šla s klíčema zvonit taky. Jsem ráda, že tu máme demokracii a svobodu a ne komunismus, tak jak tomu v Československu bylo před sametovou revolucí.

Veronika Chládková, 24 let, Česká Třebová:
Celé toto období se mi jeví jako jeden velký útlak. Snaha vše nuceně organizovat a řídit, aby nikdo nevyčníval –  ovlivňování médií, nemožnost svobodně se účastnit některých aktivit, nefungování dialogu s veřejností.

Jakub Pavel, věk 26 let, Trutnov:
Dobu znám z vyprávění a vybavuji si útržky. Takže: zajetí, přetvářku, představuji si sovětské vojáky, sbírku odznaků Lenina, soudružku učitelku ve školce, embéčko, obraz Husáka ve třídě, kubánské pomeranče a telefon domů: 25 74.

Marek Bureš, 24 let, Polička:
Neumím si zcela představit, jaké to v té době bylo. Ono to dost dobře nejde, když člověk vyrůstá v době, kdy všeho je dost. Nicméně co vím z vyprávění, tak zažít bych to asi nechtěl. Člověk má teď ve všem více možností.

Jaroslav Šrefl, 25 let, Přím:
Tato doba je pro mě charakteristická starými škodovkami na silnicích, mnohem užším výběrem zboží na trhu a tradičními spartakiádami. Pro mě je teď  těžko představitelná absence výpočetní techniky, která se nejvíce rozvíjela až po tomto roce.