Imrich Dioszegi.Každá druhá židle v lavicích středních škol v hradeckém kraji bude už v září zase neobsazená: na 11 tisíc míst je jen necelých 5 tisíc studentů. Většina poloprázdných středních škol už si děti nevybírá podle talentu, ale bojuje o kohokoliv. Ale zatímco krajské školy se snaží horko – nebo spíš – těžko slučovat, někteří podnikatelé ve vzdělávání v Hradci se rozhodli, že u nich školní lavice přidají. Rukojmím v tomhle podnikatelském záměru nejsou jen jejich nadbytečně přijatí studenti, ale celý středoškolský systém. Bez ohledu na „počasí", které v posledních letech střední školy sužuje: V celém kraji je sucho, ale protože jsme si koupili nový bazén, uděláme na potoce přehradu, abychom se na naší zahradě mohli osvěžit. V tržní ekonomice ale za vším hledej peníze. Na žáka je z daní dostává od státu i vzdělávací conquistador. Za celou síť středních škol odpovědnost nemá a tomu odpovídají i jeho okolky.

Bezhlavé prosazování vlastních zájmů může bezděčně poodhalovat, kde stojí snaha o kvalitu samotné výuky. Ale to už není  příběh o číslech a penězích.