close
zoom_in
Když zavlály trenýrky nad Hradem, ne každý Čech pochopil, že jde mimo jiné také o uměleckou výpověď. Přestože dnešní umělci mluví jiným jazykem než barokní či impresionističtí mistři, lidi oslovila. Podobné je to dnes s jazzem. Dřív Harry James doprovázel swingové tancovačky, Chet Baker svými lyrickými sóly dojímal a přestože se Miles Davis svým Kind of Blue rozhodně nepodbízel, vyprodukoval nejprodávanější jazzové album historie. Hradecký festival Jazz Goes To Town přivážející pestrou nabídku světového jazzu vždycky řešil otázku, jak moc má vlastně jazz městem jít. Má být pro všechny nebo nabídnout muziku pro zasvěcenou menšinu a muzikanty? V dobách největší slávy bylo na hlavních festivalových koncertech plno. V publiku se proplétali pražští jazzmani, zvědaví či nadšení posluchači i snobi. Ano tenhle festival býval také v módě. To je pryč.
Noví šéfové festivalu jdou teď poctivě po obou šancích, které dnes jazz nabízí: setkání s poučeným fajnšmekrem i s chodci v hradeckých ulicích. I to je jazz.
