Šéfredaktor Imrich Dioszegi a jeho Blue notes.Zdroj: DeníkJan Špork byl kruťas. V 17. století nechal uherské zbojníky napíchnout na kůl, na Bílé hoře bojoval i proti Čechům. V mordování Osmanů, kteří se tehdy tlačili přes Balkán do Evropy, byl jako generál jízdy tak úspěšný, že díky odměnám za služby v císařské armádě mohl jeho syn František Antonín vybudovat skvostný barokní komplex na Trutnovsku, který obdivujeme dodnes. Jako hezkou vzpomínku na boj s muslimy se starý generál nechal dokonce zvěčnit na dobovém „selfíčku" s useknutou hlavou Turka. V jeho době byl život krutější, tvrdší i čitelnější: nepřátelská fronta se dala najít na mapě.

Dnes je náš svět kultivovanější, pohodlnější, ale méně přehledný. A možná o to křehčí: nevíme, ve které kavárně, vlaku, kostele nebo promenádě nepřítel frontu otevře. Naše civilizace se nemůže dnešnímu dotírajícímu nebezpečí bránit stejnými zbraněmi jako starý císařský generál. Dosavadní bezradnost a bezbrannost taky nepomůže. Když náš současný nepřítel totálně zvítězí, vyhodí do vzduchu s našimi tradicemi i Šporkův Kuks. Je to jeho zvykem.