Rock. Pop. Nonartificiální hudba… Co byste dnes chtěli od muziky, která už dávno nemá proti čemu revoltovat a přes půl století si vystačí s šesti harmonickými funkcemi?

Krásu? Názor? Svobodu? Kýč? Patos? Peníze. A velké peníze.

close Imrich Dioszegi. zoom_in Dřív měli rockeři, jazzmani, folkaři své ideály. Ale ty rozmělnila už postmoderna. S nimi i umění pro většinu. A mluvit o populární hudbě – zvláště té české – jako o umění nemělo cenu nikdy. Je sympatické, že na to si hradecké Rock for People ani nehraje. Nabízí hudbu pro masy. Festival plný log větších než velkých firem. Čím větší dav, tím větší spotřeba, větší sponzoři, více peněz a větší „hvězdy": rekordy v návštěvnosti či v množství vytočených piv. Když festival v Hradci dost nevydělá, půjde vydělávat jinam.

Rock měl vždycky na svých transparentech slovo revoluce: proti usedlé společnosti, establishmentu či spotřebě. Dnes se může rock pokusit o svou poslední revoluci: proměnit masy v zástupy individualit.