Kdo a jak má Hradci zaplatit nový fotbalový stadion – ten starý totiž v podstatě neexistuje a hybernuje v jakémsi nemrtvém stavu - by se mohlo rozhodovat v referendu. O referendum si teď dosluhující zastupitelé krajského města hodí na srpnovém jednání korunou. Ve hře jsou hned dvě otázky. Ta první důležitá obecně pro českou demokracii: o čem všem mají lidé rozhodovat v referendech, když ve volbách posílají k rozhodování a odpovědnosti o veřejných věcech své zástupce? Ta druhá se týká fotbalu, dokonce i dětí a dospívajících a hlavně stadionu, nebo aspoň toho, co z něj zbylo.

Odpovědi, které se nabízejí, mají ve své různorodosti především sarkastickou, ironickou atmosféru, která mi připomíná pár slov Milana Kundery: Člověk prochází přítomností se zavázanýma očima. Smí pouze tušit a hádat, co vlastně žije. Teprve později mu odvážou šátek z očí a on, pohlédnuv na minulost, zjistí, co žil a jaký to mělo smysl.

Před asi patnácti lety si hradecký hejtman a jeho kolegové v krajské radě vymysleli, že krajský úřad přesunou do tehdejší ruiny, která zbyla z opuštěného hradeckého pivovaru v historickém centru krajského města. Dobové veřejné mínění včetně autora tohoto textu považovalo celý nápad ve své době za absurditu, málem za pokus o tunel a jen politický blázen by v té době dal tenhle projekt do svého volebního programu. Situace byla vyhrocená a krajské volby se v roce 2004 daly vnímat i jako referendum, zda má kraj vrazit půldruhé miliardy zrovna do úřadu. Kdyby tehdy nevyhrál volební program zrovna s tímhle záměrem, dodnes by na hlavy hokejových fanoušků tísnících se u zimní arény padaly bobrovky z rozpadajícího se pivovarského areálu.

Cupovat seznam pracovních úkolů v notesech komunálních politiků na kousky a předhazovat je veřejnosti k posouzení jako kousky z jehněčí sekané jen prohlubuje už tak dost hlubokou vrásku nedůvěry v demokracii na čelech voličů.

Když se to vezme s kunderovsky sarkastickou nadsázkou, v referendu jde především o správné naformulování otázky, kterou moudrý lid zodpoví jednoznačně správně.

Tak třeba: mají občané maďarského původu psát do českých novin?