Jakoby mělo letošní léto vystavět protiklad k situaci hrdinů půvabného opusu Vladislava Vančury: místo Antonína Důry láteřícího na nevlídné počasí ve své opuštěné lázeňské živnosti na řece Orši si letos mne se všemi ostatními plaveckými mistry šéf hradeckých vodních radovánek Konvalinka ruce nad rekordní návštěvností městského koupaliště. Vedrem a suchem uondaný současník může závidět Vančurovým Krokovým Varům, že o rozruch románového maloměsta se toho léta postarala jen malá návštěva cirkusového povozu kouzelníka Arnoštka s krásnou Annou.

To letošní letní východočeské pozdvižení přichází v daleko větším počtu: uprchlíky z Orientu i Afriky sbírali během prázdnin ve vlacích mezi Českou Třebovou a Pardubicemi už po desítkách. A tak zatímco si mistr české literatury povzdechne, že vznešenost, jež se nerve s ubožáky, není dostupná slabému rozumu, současníci teprve uvidí, mohou-li si ještě podobnou ctnost dovolit.