V sobotu o poledni odstartoval v Pardubicích vinařský půlmaraton. Spojení sportu a vína přilákalo na patnáct stovek závodníků. Nejen mezi sportovci je tento nápoj velmi oblíbený. „Když si chce dát člověk dobré víno, neměl by koukat na cenu a vybrat opravdu to nejlepší. Pro vynikající víno nemusíme do zahraničí, najdeme ho i na Moravě," myslí si organizátor akce a milovník vína Oldřich Bujnoch.

Jak jste se dostal k pořádání Pardubického vinařského půlmaratonu?
Celý život běhám. Sice jen na amatérské úrovni, ale jezdil jsem na závody i ve světě. Viděl jsem to jako možnost, jak fantasticky strávit čas. Takže když mě požádali lidé z pardubického atletického klubu Hvězda, abych jim pomohl s pořádáním jednoho závodu, neváhal jsem. Tehdy se ho účastnila asi stovka běžců. Postupně se jejich počet zvyšoval. Akci jsme přejmenovali na vinařský půlmaraton a dnes už je z něj velký závod.

Jak se liší ten původní závod se stovkou běžců od toho současného?
Do závodu jsem přidal gastronomii – gulášek, pivo, víno a startovní čísla, medaile, diplom podepsaný přímo českým prezidentem. Dal jsem tomu takovou štábní kulturu. A díky tomu se náš závod dostal do výjimečného postavení mezi ostatními běhy. Od toho se odvíjí i strmý vzestup počtu sportovců, kteří se závodu účastní.

Je těžké přilákat na vinařský půlmaraton kvalitní běžce?
Sehnat světovou elitu je velmi náročné. Oni se tím živí, takže pokud mají špičkové časy, jsou jejich nároky vysoké. Rozhodl jsem se, že finanční prostředky, které získám, chci dávat mase. Těm tisícovkám lidí, kteří se sportu věnují rekreačně. Dostanou na památku medaili, v cíli jídlo, pěkná startovní čísla, láhev vína, pivo. I pro běžce se tak stal náš půlmaraton svátkem. Užijí si to a mají na co vzpomínat. Navíc svým přístupem podporuji i zdraví veřejnosti. Věřím, že se mi má práce pro druhé vrátí.

Jak náročné je pořádat půlmaraton?
Jedná se o opravdu velkou akci. Sám dělám takzvanou půlmaratonskou diplomacii. To znamená, že jednám se sponzory, domlouvám s nimi podmínky. Připravuji různé projekty. Vedle toho je nutné zorganizovat také doprovodné věci, jako je gastronomie, tiskové konference, vytváření grafik, medailí. Vedle sebe mám sportovkyni Mílu Kalinovou, která mi významně pomáhá s organizací v Pardubicích. Jedná s úřady, podílí se na pořádání závodu. Můj syn Radek se stará o přidělování startovních čísel, o internet, vystavování faktur. Druhý syn Tomáš dohlíží na organizaci akcí, dopisy, obsluhu. V základním týmu jsme celkem čtyři a při závodě nám pomáhají další desítky dobrovolníků.

Podle čeho si vybíráte své spolupracovníky?
Vyvíjí se to časem. Se svými syny i s Mílou spolupracuji už velmi dlouho, takže už každý ví, co má dělat.

Potýkal jste se před zahájením půlmaratonu s nějakými problémy?
Musím být neustále připravený řešit nenadálé problémy. Pár dní před  půlmaratonem mi přivezli tisíc lahví s vínem o dvě hodiny dříve, než jsem čekal.  Bez prodlení jsem musel vymyslet řešení. Ale to byl  jen drobnější problém.

Jak vás napadlo spojit půlmaraton s vínem?
Myslím, že víno a sport patří k sobě. Vždycky jsem běhal a pil víno. To byl můj život. Napadlo mě,  že když mám vinotéku, tak bych mohl každému závodníkovi dát  lahev vína a je to bude více motivovat, aby se půlmaratonu zúčastnili. Opravdu to mělo efekt. Začalo jezdit stále více běžců, kteří se těšili na lahvinku. Nacházel jsem i podporu u profesionálních sportovců – Dany Zátopkové či Jarmily Kratochvílové.

Jak se vám daří propagovat moravské víno v Čechách, kde je oblíbené pivo?
Podle mě víno dnes potlačuje pivo. Spotřeba piva mírně klesá, zatímco víno se stává stále oblíbenějším. Je to dáno i tím, že se jedná o historický, kultivovaný nápoj. Řekl bych dokonce nápoj bohů. V naší kulturní společnosti si získává stále více místa.

Pijete i pivo?
Sporadicky si pivo dám. Je to asi 1:10. Desetkrát víno a jednou pivo.

Jak jste se dostal k běhání?
V naší rodině se hodně sportovalo. Takže i běh mě provází celý život. Intenzivněji jsem se mu začal věnovat v osmnácti letech, kdy jsem běhal i delší tratě, maratony.  Jezdil jsem po světě, což bylo také  zajímavé. Vždy tam panovala výborná atmosféra.

Co pro vás běh znamená?
Pravidelný běh mě uklidňuje. Člověk se nadýchá čerstvého vzduchu, pročistí si hlavu. Obzvlášť při těch závodech jsem byl šťastný, když jsem doběhl do cíle. Do teď si ty okamžiky pamatuji.  A nyní chci své zkušenosti předávat mladším. Chci v dětech vzbudit zájem o sport. Bez známostí a možností, které mám, by to nešlo uspořádat. Vždyť rozpočet Pardubického vinařského půlmaratonu je čtyři miliony korun.

Zúčastnil jste se půlmaratonu?
Letos ne, bylo opravdu hodně starostí, takže jsem to musel vypustit. Ale vloni jsem běžel.

Jak se k závodu staví Pardubice?
Pro město je vinařský půlmaraton svátkem sportu. Jsem rád, že na všech stupních, na kterých jednáme, máme otevřené dveře. Nikde nám nekladou překážky, nehází nám klacky pod nohy. Pomáhají nám. Nemyslím pouze finančně, ale stačí morální podpora. Fandí nám, aby se závod povedl. Někteří zastupitelé se sami účastní. Máme tady zkrátka zelenou.

Vizitka
Jméno: Oldřich Bujnoch
Datum narození:
18. října 1956
Vzdělání:
učební obor kuchař
Koníčky:
sport, víno, rodina, cestování po světě
Oblíbená kniha:
Víno na zdraví
Oblíbený film:
Dědictví aneb Kurvahošigutntág
Oblíbená historická postava:
Vaněk Vaňha
Nejoblíbenější jídlo:
biftek z hovězí svíčkové a vařený brambor
Nejkrásnější místo, které jsem navštívil:
Havaj
Nejdůležitější rada, kterou jsem dostal:
Přej a bude ti přáno
Životní krédo:
Miluj bližního svého

Očima blízkých

Tomáš Bujnoch, syn a kolega:
„Taťka je určitě velký sportovec. Vždycky ho zajímalo spíše, jaké mám výsledky, když si jdu zaběhat třeba tisícovku, než jaké mám známky z češtiny. Neustále mě vedl ke sportu, který sám miluje. Je to velký dříč, takže jsem ho ani moc nevídal. Jelikož je zapálený do své práce, ráno odejde, domů se vrací až večer. Co se týče právě půlmaratonu, tak přípravy samotné obnáší tři měsíce intenzivní práce. Ale i přes celý rok musí stále něco propracovávat. A samozřejmě má rád také víno. Vždycky si spolu rádi otevřeme láhev. Je to pro mě takový vzor."

Míla Kalinová, spolupracovnice:
„Podle mě je Oldřich člověk, který ví, co chce. Je to vinař, sportovec a běžec a když si vezme něco do hlavy, tak to tak prostě bude. On nekouká nalevo ani napravo. Když si něco umane, tak to musí také dokázat a splnit. Pro letošní rok bylo hlavním cílem dosáhnout počtu 1500 účastníků ve vinařském půlmaratonu, který se v sobotu konal v Pardubicích. Příští rok to zase bude snaha připravit tento půlmaraton se dvěma koly. Nicméně mohu říci, že spolupráce s panem Bujnochem je opravdu skvělá. Společně jsme připravovali běh Chrudim – Pardubice. Tím to všechno před několika lety vlastně začalo."