Druhý den nato DOW Jones index klesl o více než 300 bodů, východní pobřeží Nové Anglie pokryl sníh s teplotami pod bodem mrazu, někteří Američané kvapně vyrazili na nákupy střelných zbraní a jiní začali sbírat podpisy na petici pro odtržení jejich státu od Unie. Při cestě do práce jsem si říkal, zda to snad nejsou znamení, co máme očekávat v příštích letech. Kupředu, zpátky ni krok!

Volební komedie v USA skončila. Plebs splnil svůj úkol, média zase svůj, každý si tak nějak přišel na to svoje. Bylo to zábavné, napínavé a pestrobarevné, tak jak je tady zvykem. Bylo to také velmi drahé. Oba kandidáti utratili dohromady přes 1,5 miliardy dolarů, celkem pak volby přišly na 6 miliard. Nejvíc v historii. Amerika se hodně změnila za posledních sto let, ale jedna věc zůstává stále stejná –  za peníze se dá koupit cokoliv a kdokoliv. Jak známo, na podplácení politických špiček si tu postavila výnosné obchody mafie. A dnes si politiky kupují nadnárodní korporace. Dnešní „cappo di tutti" nepřijímají politiky na Long Beach při rodinných oslavách, lobbisté dělají tuto práci za ně přímo ve Washingtonu D.C. Říká se, že tam žijí pouze tři skupiny lidí –  politici, lobbisté a černoši.

Také u nás v Massachusetts se život pomalu vrací do normálu. Americké vlajky a papundeklové transparenty vyrobené levnou pracovní silou v čínské komunistické republice mizí v kontejnerech a sklepeních. Rozhlasové stanice už zase pouští melancholické ukolébavky pop music místo klipů politických kandidátů, kteří tak prodávají svou profesi příživníka.

Nejmocnější muž planety zůstává tedy stejný stejně jako jeho politika. Obama už také vyslovil, že chce, aby USA byly nadále světovým policajtem. Zbrojařské firmy si tak zase přijdou na své. Jedna věc je už teď jasná, v příštích letech bude Obama čelit na domácí scéně velkým problémům. Ekonomická situace se za poslední čtyři roky vůbec nezlepšila a dolarová menu v McDonalds či kupónové slevy americkou populaci těžko nasytí. Každá říše se nakonec rozpadla hlavně díky tomu, že militarismus převážil nad zdravým rozumem. V Americe už mohou zdravému rozumu jen postavit krásný mramorový pomník.

Filip Šorf, Choltice, t. č. již sedmým rokem v USA