Předseda slovenské vlády Robert Fico a dva místopředsedové parlamentu, Andrej Danko a Luboš Blaha, se přišli poklonit památce Gustáva Husáka na jeho bratislavský hrob v den 111. výročí jeho narození. Jako „velkému Slovákovi“. A aby jejich krok nezapadl, tak se krátkým videem pochlubili na sociálních sítích.

Ani tak jejich krok nevyvolal větší pozornost slovenských médií, jednou z mála výjimek byl například web časopisu Týždeň. Daleko víc se řešila cena nového Ficova bytu, který získal od poslance své strany hluboko pod obvyklou nákupní cenou. Nebo to, že Slovensko nepodpořilo rezoluci odsuzující dodávky severokorejských zbraní Rusku. Husák nic. A to přes emocionálně velice vybuzenou situaci, kdy se v parlamentu projednávají klíčové zákony podle opozice velice problematické justiční reformy a kdy se už rozjela kampaň k prezidentským volbám.

Luboš Palata
Kyjev si bere příklad z obrany Izraele proti Hamásu

V Česku vyvolal Ficův krok, troufám si tvrdit, daleko větší pobouření a zájem. Není se čemu divit. Protože vnímání Gustáva Husáka je prostě v Česku jiné, daleko negativnější než na Slovensku.

Není to dáno jen tím, že to prostě byl Slovák, který byl jediným Slovákem, který to dotáhl na československého prezidenta. V kolektivní slovenské historické paměti je Husák nejen zrádcem Pražského jara ale i několikanásobným hrdinou. Jako jeden z vůdců Slovenského národního povstání a jeden z poměrně mála trvalých odpůrců fašistického slovenského štátu. Jako člověk, který byl téměř popraven jako „slovenský nacionalista“ a odseděl si mnoho let v kriminále. I jeden z duchovních otců federalizace, která vydláždila Slovensku cestu k možnosti oddělení od Česka. A taky člověk, který v sedmdesátých letech dbal na to, aby na Slovensko putovaly velké investice a aby normalizace byla pro Slováky výrazně měkčí než pro Čechy.

Zatímco v Česku se vyhazovalo k lopatě a do kotelny, na Slovensku se padalo po srpnové okupaci většinou do knihovny a do kanceláře. Ani jeden z těchto důvodů nepřináší Husákovi v Česku body. A argument, že byl lepší variantou než Vasil Biľak a další otevření srpnoví zrádci, se v Česku neujal. Poklona Husákovi proto není na Slovensku takový skandál, jako kdyby se šel český premiér poklonit památce Klementa Gottwalda. Ale i tak zůstává otázka, co tím chtěl Fico, dosavadní obdivovatel Alexandra Dubčeka, Slovákům i nám Čechům sdělit.