Ema Hubáčková, 
operní pěvkyně:
Sama nesázím. Pamatuji si ale jako malé dítě legrační sázky našeho dědy. Každý týden jsme mu se sestřenicemi jako „nevinné děti" musely diktovat čísla do sportky. S devadesáti miliony spadlými z nebe bych si celkem dobře poradila. Zainvestovala, aby peníze přinesly další peníze, velkou část bych vyčlenila jako skvělou investici do vzdělávání všech dětí v naší rodině , něco bych uložila a rozdělila do své rodiny, ostatní věnovala potřebným jako poděkování někomu shůry za nečekaný dar.

Pavel Bradík, bývalý hejtman kraje:
Ne, nesázím, ani sportku ani v jiných sázkových hrách. Zmůžu se tak na sázku s přáteli. Proto ani úvahy, co bych kdyby, se v mé mysli nevyskytují. Ale pokud chci odpovědět na vaši otázku tak v případě, že by výhra měla směřovat do mé osobní spotřeby, tak by mně částka stačila vrchovatě. Pokud bych takovou výhru chtěl použít pro lidi, kteří z těch či onech důvodů nemají takové štěstí jako já – tedy nemají rodinu, domov, lásku, zdraví, pak by mně nestačila částka ani tisíckrát větší.

Martin Hosták, trenér hokejistů Hradce:
Musím se přiznat, že číselné loterie vůbec nesleduji a nikdy jsem nic podobného nesázel. Sportovní sázky sice také nehraji, ale připadají mi zajímavější. Peníze bych určitě částečně využil k cestování, něco by padlo na studia dětí a většinu investoval. Myslím si, že 90 milionů by každému rozumnému člověku stačilo na pohodlný až luxusní život bez existenčních starostí.

Lukáš Gilányi, Laxus, pomoc pro uživatele drog
:
Sportky ani jiné loterie se neúčastním, nikdy mě to nelákalo. Také si nedovedu představit, co bych s devadesáti miliony dělal. Zní to jako klišé, ale vážně nevím. Samozřejmě bych zaplatil hypotéku, to je první, co mě napadne, ale jinak opravdu nevím. Počítám, že by přibyly starosti s tím, kam výhru uložit, jak ji investovat, ohlídat, znásobit, komu a na co přispět, půjčit. Spíš bych s tím měl víc starostí.