V královéhradeckém Klicperově divadle právě končí svou třetí sezonu. Mladá herečka Natálie Holíková se do Hradce dostala na základě vyhraného konkurzu a město si zamilovala. V posledních měsících ji mohli diváci vidět především ve zvířecích rolích – nazkoušela totiž kočku Černoočku v Evženu Oněginovi a myšku v kabaretu Český les.

Po ukončení studia Janáčkovy konzervatoře v Ostravě jste hned nastoupila do svého prvního angažmá v Klicperově divadle. Jak k tomu došlo?
Zvítězila jsem v konkurzu, který byl vypsán. Byl to první konkurz, který jsem vyhrála. Hned po absolutoriu jsem ale hostovala v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a ještě, než jsem se zúčastnila konkurzu v Hradci, mi tamější umělecký šéf Filip Nuckolls řekl, že by mě chtěl do souboru. Touto nabídkou mi těsně před konkurzem dodal velké sebevědomí. Pomohla mi jistota, že pokud by konkurz nevyšel, tak nějakou práci zajištěnou mám. Tady jsem pak byla uvolněnější, takže mi možná působení v Ústí pomohlo k tomu, abych získala angažmá v Klicperově divadle.

Jsou herci, kterým se po škole do oblastního divadla moc nechce a raději zkouší své štěstí 
v Praze. Hrálo při vašem rozhodování roli i to, že Klicperovo divadlo patří dlouhodobě k nejprogresivnějším oblastním scénám?
Vůbec ne. Já jsem se zamilovala spíš do samotného města, to pro mě bylo důležité. Navíc mi už na konkurzu přišlo, že jsme s uměleckým šéfem Davidem Drábkem na stejné vlně,  vyhovoval mi jeho smysl pro humor. Já jsem se vlastně až zpětně dozvídala, že jsem se dostala do jednoho 
z nejlepších českých divadel.

V Klicperově divadle působíte již třetí sezonu, tak co se vám na Hradci Králové nejvíce líbí?
Město mi vyhovuje svojí čistotou a vzdušností. Je trochu opakem Ostravy. Navíc jsou tady nádherné parky, je to blízko k vodě a vlastně ke všemu – skoro kamkoli se dostanete pěšky. Ale co je pro mě nejpodstatnější, je herecký soubor, všichni mě krásně přijali, jsou na mě milí a pomáhají mi.

Ostrava patří také k divadelně zajímavým městům. Nechtěla jste po škole zůstat doma?
V době, kdy jsem končila, tak ostravská divadla nehledala holky, takže nebyla možnost v Ostravě zůstat. Ale já jsem ráda, že jsem se mohla osamostatnit, protože jsem do té doby byla hodně u rodičů.

Zdejší umělecký šéf David Drábek je známý tím, že nechává hercům při zkoušení hodně volnosti a dovoluje jim improvizovat. Vyhovuje vám tenhle styl práce, nebo jste radši, když máte k dispozici pevně daný text?
Mám ráda obojí. Jsem ještě ve věku, kdy ráda zkouším, co mi vyhovuje. Improvizovat je někdy těžké, ze začátku to konkrétně pro mě bylo takové kostrbaté, ale pak je příjemné, že si člověk vytvoří roli přímo na tělo. Třeba myšku v Českém lese mám hrozně ráda, protože je v ní kus mě samotné.

Jste taky tak hyperaktivní jako vaše myš v Drábkově kabaretu?
Ano, jsem trošku hyperaktivní. (smích) Možná z nás pan Drábek u některých rolí trochu vycházel.

Vy jste se za svou hereckou kariéru potkala už se slušnou řádkou významných českých režisérů – od nedávno zesnulého Karla Brožka přes Janusze Klimszu, Jana Mikuláška, Martina Františáka až po režijní duo SKUTR. S kým se vám pracovalo nejlépe?
Shodou okolností asi se všemi, které jste vyjmenoval. I když s panem Mikuláškem jsem se potkala jen okrajově při práci na inscenaci Heda Gablerová. Moc mi vyhovují Skutři (pozn. red. režijní duo, které tvoří Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský), kteří tady budou pracovat i v příští divadelní sezoně a já bych si moc přála být u toho. Jejich přístup je krásně zvláštní. Na začátku zkoušení Evžena Oněgina jsme si dlouho povídali o Rusku a taky o dopisech… A mě byla přidána role Černoočky, kterou jsem si měla tak trošku sama vymyslet. To je příjemnější, než když se člověk musí „našroubovat" do třeba pevně daného textu.

Kterou ze svých dosavadních rolí považujete za zásadní?
Za nejzásadnější považuji roli Elaine v inscenaci Absolvent, kterou hrajeme v Besedě. Byla to jedna z mých prvních velkých rolí a navíc
v Besedě hraji nejradši. Mám ráda komornější scény a filmový způsob hraní, kde člověk může něco vyjádřit třeba jen jedním pohledem.Mám tu postavu ráda, i když je mi některými vlastnostmi vzdálená. Elaine je praktická, naivní a zdrženlivá, zatímco já jsem spíš extrovertní člověk.

Vyhovuje vám spíš klasika, jako jsou třeba Molièrovy hry, nebo současná dramatika?
Bohužel třeba s Molièrem jsem se dosud nikdy nesetkala, ani na škole. Tam jsem ale dělala Shakespeara. Chovám k těmto textům úctu a o nic menší k jejich autorům. A skládám velkou poklonu hercům, kteří tento typ textů zvládají s přehledem.

Tradičním zakončením divadelní sezony je v Hradci Králové festival Divadlo evropských regionů. Já jsem si všiml, že se chodíte dívat na většinu festivalových představení. Máte takhle ještě ke konci sezony sílu chodit každý den do divadla?
Já se vůbec necítím vyčerpaná, naopak už se těším na další sezonu. Baví mě se dívat na kolegy z jiných divadel. Během roku nemám tolik příležitostí jet se podívat do jiných měst, takže je to pro mě skvělá možnost. Bylo by přece hloupé ji nevyužít, když má člověk na festivalu představení jako na dlani.

Hodně kolegů z Hradce Králové se chystá přes léto hrát na Letních shakespearovských slavnostech v Romeovi a Julii. Také se chystáte o prázdninách hrát, nebo si od divadla odpočinete?
Je pravda, že si ráda odpočinu, ale pracovní nabídce bych se nevyhýbala. O prázdninách budu pár dní točit klip pro kapelu Chinaski. A skoro v půlce srpna už zase nastupujeme do divadla.

Jak budou vypadat vaše letní prázdniny?
Budu s mým milovaným předškolním bratrem a rodinou v Ostravě a oni mě zase navštíví v Hradci. A s přítelem se určitě vydáme vstříc moři.

Vizitka
Natálie Holíková se narodila v roce 1991 v Ostravě. V roce 2012 dokončila studium na Janáčkově konzervatoři a gymnáziu v Ostravě, obor hudebně-dramatický pod vedením Marie Logojdové a Bogdana Kokotka.
Během studia účinkovala v Národním divadle moravskoslezském v inscenacích Heda Gablerová (režie Jan Mikulášek), Konec masopustu (režie Janusz Klimsza), Její pastorkyně (režie Martin Františák) nebo Pygmalion (režie Pavel Šimák).
V Komorní scéně Aréna hostovala v inscenaci Tetování v režii Jakuba Špalka. Menší herecké příležitosti měla i v České televizi (seriál 4teens a První republika) nebo na TV Prima (seriál Svatby v Benátkách). Již několik let spolupracuje s agenturou Fifty na hradeckém kinožurnálu a taky s rádiem Černá Hora.
Před nástupem do Klicperova divadla spolupracovala s Činoherním studiem v Ústí nad Labem, kde hraje v insceanci Dekalog v režii Filipa Nuckollse.
Členkou uměleckého souboru Klicperova divadla v Hradci Králové je od sezony 2012/13.