Nebudu předstírat, že jsem na to setkání čekala v klidu. Netrápil mě ani tolik strach, že bych se mohla utopit v jeho hlubokých očích, jako spíš hrůza z hvězdných manýrů, kterými držitelé (nebo spíš držitelky) podobných titulů trpívají. Představa, že by chtěl revizní knihu od výtahu (zažila jsem), nově vybalené skleničky z krabice (zažila jsem), přivedl si tři ostré tlusté hochy a přinesl vlastní vodu, se mi nelíbila.

Cesar nakonec dorazil na minutu přesně, jenom s kamarádem, v obyčejném tričku a byl tak milý, jako bychom se znali ze školky. Popíjel nabídnutou minerálku, byl zvědavý na místa, která v Hradci Králové stojí za návštěvu, ptal se, kde by si ve městě mohl koupit novou košili místo té, kterou zapomněl doma, a s mírnou úklonou zdravil každého, kdo nám v redakci přišel do cesty.

Jste v České republice jen na pár dní. Víte, co všechno vás v naší zemi čeká?
V Náchodě jsem byl nominován do poroty soutěže Muž roku, rád bych si při té příležitosti prohlédl náchodský zámek, který je prý nádherný, a pak mám v plánu také návštěvu Parlamentu České republiky. Všechna ta pozvání mě velmi těší a jsem upřímně zvědavý. Cestuji po světě už spoustu let, ale většinou po Asii, kvůli práci. U vás jsem ještě nebyl – a navíc, návštěva České republiky je mojí první zahraniční cestou spojenou
 s mým vítězstvím v soutěži Mr. International.

Kdyby byl scénář vaší cesty ve vašich rukou: jak by vypadal?
Určitě by v něm bylo víc času na bloumání po pražských nebo třeba hradeckých uličkách, na kávu někde na zahrádce, na nějakou zajímavou muziku v klubu… Rád se v cizině potuluji sám, vnímám atmosféru, lidi, přemýšlím si 
o svých věcech… Snad bude aspoň trochu času navíc.

Víc než tu zmíněnou kávu si prý na zahrádce dát ani nemůžete – dozvěděla jsem se, že po dobu vašeho ročního kralování s titulem nejkrásnějšího muže planety nesmíte pít alkohol, vést bujarý život a dokonce ani mít vážný vztah. Je to pravda?
V podstatě je. Jak to v podobných soutěžích chodí, ten, který získá titul, musí soutěž a její zásady respektovat, musí tu značku reprezentovat. Podmínky, které jste zmínila, jsou běžné i u vítězek dámských soutěží krásy – také se nesmějí vdát, mít děti nebo třeba fotografovat pro některé časopisy. Upřímně – nemám 
s tím problém.  Bez alkoholu se umím obejít,  i když v tomhle vedru bych si teda jedno malé pivo dal. Bujarý noční život kvůli práci nevedu už řadu let, a pokud jde o vážný vztah, na ten zatím – zase kvůli práci – prostě nemám prostor. Nedovedu si představit, že bych při tom všem cestování po světě a práci zvládl vztah se vším, co k němu patří. Nebo přesněji – že bych našel někoho, kdo by ten vztah za těchto okolností zvládl se mnou.

Téměř v každé větě používáte slovo práce.
Je to tak. Ale nemyslete si – nejsem workholik. Můj život je prostě plný povinností 
a práce. Než jsem získal takový ten viditelný titul Mr. International, udělal jsem hodně práce v módním průmyslu, nafotil jsem řadu reklamních kampaní pro skvělé módní značky, reklamy,  a taky se věnuji muzice. Muziku miluju, hraju na kytaru, skládám… Muzika je moje velká vášeň, láska.

A taky prý hrajete v brazilských telenovelách, Cesare.
Je to tak.

U nás jsme zřejmě žádnou ještě neviděli, máme nejspíš dost svých. Baví vás to?
Promiňte, že se teď směju… V brazilských telenovelách hraju už spoustu let, to nemá nic společného s mým titulem. Prostě jsem tu nabídku kdysi  přijal, protože i herectví vždy patřilo k profesím, které mě zajímaly. Tak jsem do toho šel. Musím říct, že takzvaná sláva  nebo známost, jak chcete, která mě potkala po vítězstí v soutěži Mr. International, je pouhé nic proti tomu, co nejen já, ale všichni herci jihoamerických telenovel zažívají dnes a denně. U vás máte spíš seriály, ale telenovela je v Jižní Americe skutečným fenoménem a ti herci jsou nesmírně, nepředstavitelně  populární. Někdy to jde až tak daleko, že si pro jídlo tajně jezdíte do obchodu v noci, abyste ty vášně vůbec přežila.

A opakuji – baví vás to?
Asi největší luxus v mém životě je ten, že nedělám věci, které mě nebaví. Takže – baví. Rád bych se ovšem trochu posunul a zahrál si ve filmu, to je přece jen jiný level.

Chtěl byste být uznávaným hercem.
Takhle bych to neřekl. Rád bych v této branži zkusil co nejvíc. Netlačím na pilu. Chci prostě zjistit, kde jsou moje mantinely.  Když to nepůjde, nezblázním se.

Pravda, teď je ideální čas, jste nejkrásnějším mužem planety, to je pro film docela dobrá reklama… Jste připravený na okamžik, kdy bude nejkrásnějším mužem planety někdo jiný?
Já na tom titulu nijak nelpím, ten přišel po mnoha letech mého celkem úspěšného života a je to spíš taková ozdůbka. Na mém životě toho moc nezměnil. Až na to zakázané pivo na zahrádce, samozřejmě.

Naši rodiče mají zpravidla už od našich batolecích let představu o tom, kam nás budou vést, co 
z nás chtějí mít… Co z vás chtěli mít vaši rodiče?
V mojí rodině po generace platí zásada, že děti musí dostat maximální a nejlepší možné vzdělání. Moji rodiče mě tedy vedli ke vzdělání. Nejezdili na dovolené, neutráceli za luxus. Šetřili peníze na vzdělání svých dětí.  Studoval jsem na jedné z nejlepších brazilských univerzit, ale přiznávám, že jsem po roce odešel. Můj život se prostě vyvíjel jiným směrem. A moji rodiče to respektují.

Dívám se do vaší tváře a vidím 
v ní spoustu zvláštních rysů. Cesare, kdo vlastně jste?
Jsem divoký mix japonské, italské a brazilské krve. 
A možná to není všechno.

Očima blízkých

Eva Decastelo, moderátorka:
„S Cesarem jsem se setkala na finále soutěže Muž roku 
v Náchodě. Nesmírně mě překvapil, jak je „nehvězdný", chová se spíš jako „kluk od vedle". Má skvělou angličtinu, takže jsem měla možnost popovídat si s ním… Je velmi vstřícný, milý a nemá žádné hvězdné manýry. To není u lidí „z jeho světa" běžné. Myslím si, že je prostě takový a že mu to vydrží, protože titul nejkrásnějšího muže planety má teprve několik měsíců, ale v brazilských telenovelách hraje už léta – a ty prý hercům v Jižní Americe přinášejí obrovskou popularitu. 
A nenechala na něm za tu dlouhou dobu žádnou stopu. Slyšela jsem Cesara také zpívat. Byl to nádherný zážitek. Doufám, že se bude muzice věnovat dál."

Martin Gardavský, Muž roku 2011, kamarád:
„S Cesarem jsme vloni 
v prosinci 
v Bangkoku soutěžili 
o stejný titul:  Mr. International 2011. Cesar vyhrál, já byl druhý. Celou dobu jsme bydleli společně a věřte nebo ne,  rivalita mezi námi nebyla vůbec žádná. Vítězství jsem mu přál, protože jsem ho poznal jako chytrého a příjemného kluka, zajímavou a silnou osobnost,  která svoji slávu zvládá. A navíc jsem v něm získal dobrého kamaráda. Teď, při jeho krátkém pobytu v Praze, jsem se mu snažil ukázat pár zajímavých míst, kam by se jinak kvůli povinnostem nedostal."

Příští týden si můžete přečíst rozhovor s Bořivojem Trejbalem, pardubickým  rodákem, ředitelem české pobočky letecké společnosti  Emirates Airline.