Je to jeho dílo, autodráha dlouhá třicet metrů. Má čtyři dráhy, klopené zatáčky, podjezdy zkrátka sen všech kluků. Tedy i chlapů…

„Stavěl jsem ji, řekl bych, stovky hodin," říká Václav Kohout, vychovatel z hradeckého domu dětí a mládeže zvaného Barák.

V domě dělá vychovatele, jeho doménou jsou všechny modelářské kroužky, především ten autodráhový. „Když mi bylo pět, dostal jsem autodráhu k Vánocům. Jenže její parametry mi nestačily. Proto jsem tady už čtyřicet let," usmívá se v rozhovoru, jenž je další dílem seriálu Zajímaví lidé Hradecka.

I v práci si vlastně hrajete. Je to splněný sen?
(usmívá se) Jsem opravdu rád. Mám práci, která je můj koníček a koníčka, který je mojí prací. Šlo to postupně, mám to napsané v denících: Nejdřív jsem sem chodil jako dítě, pak jsem byl vedoucí a teď zaměstnanec vychovatel.

Proč je vaší vášní zrovna autodráha?
V Hradci má tradici, první dráha tady byla už v roce 1971. Byla dlouhá nějakých dvaačtyřicet metrů. Teď už máme čtvrtou variantu. Modely mě bavily vždycky a autodráha prostě nejvíc. Tu poslední jsem stavěl vlastně sám.

Dráha měří třicet metrů. Jak rychle ji modely projedou?
Rekord máme 3,4 vteřiny. Jenže to nic není. Nebudete tomu věřit, ale světový rekord je jiný. Dráhu dlouhou sedmačtyřicet metrů projelo autíčko za 1,4 vteřiny. To je mžik, model ani nevidíte.

Kolik stojí takový model?
Závodní kolem 10 tisíc korun. A to potřebujete tři, čtyři určitě.

To je pěkně drahý špás.
To ano, nejdražsí jsou motory, vyjdou na tři až pět tisíc. Doma mám asi čtyřicet aut, samozřejmě různých kategorií. Dřív jsem byl docela úspěšný, ale teď už mi chybí čas a energie, abych vyniknul.

Pipláte se s každým modelem? Záleží vám na detailech?
Tak to na autodráze nefunguje. Jezdí se takzvané pohárové závody například Honda Accord nebo Lamborghini Gallardo. Modely mají věrnou karoserii, chci dosáhnout pěkného vzhledu, ale na maličkosti například na zrcátka se nekouká. Na to příliš často bouráme. (směje se)

Jste učitel, vychovatel, určitě sledujete, jak se děti mění. Je to výrazné?
Kroužek vedu od roku 1986. Děti se mění na sto procent a je to vlastně logické. Na děti jsou tlaky, aby se měnily.

Jak se to projevuje ve vaší branži?
Děti nemají chuť dělat si modely samy. Dřív nebyla možnost koupit si stavebnici, dneska ji vyrobí Číňani za dva tisíce. Ale to není útok, dnes vlastně ani děti nemají ten čas, který by modelařině obětovaly. Mají hodně dalších možností. Prostě nejsou schopní a ochotní sedět a třicet až padesát hodin vyrábět model auta.

Kolik máte dětí ve vašich kroužcích?
Neděláme jen autodráhu, ale také letecké a železniční modelářství. Samozřejmě, máme méně dětí než to bývalo, ale pořád to jde. Máme čtyřicet dětí, což je podobné číslo jako v Praze. Rozhodně neplatí: Čím větší město, tím více dětí…

Chodí k vám i děvčata?
Chodí, ale většinou tak rok.V celé republice znám čtyři, které jezdí závody.

Už si vychováváte nástupce na další roky?
Kluky to celkem baví, takže myslím, že to dopadne. (směje se)

Vizitka - Václav Kohout

• Narodil se 29. prosince 1968 v Hradci Králové.
• Od první třídy chodil do modelářského kroužku, od osmnácti ho vedl.
• Vystudoval pedagogickou fakultu v Hradci.
• Po studiu učil na základní a střední škole.
• Od roku 2000 dělá na plný úvazek vychovatele v domě dětí a mládeže Barák, stará se o modelářské kroužky.
• Třikrát se stal mistrem Československa v jízdě modelů na autodráze.

„Lambo" Gallardo: legenda modelem

close U autodráhy v hradeckém Domě dětí a mládeže. zoom_in Jezdí s ním například Cristiano Ronaldo, portugalská fotbalová modla. Je to zkrátka legenda mezi sporťáky, jeho oranžové provedení vyzařuje nezkrotnou sílu.

Lamborghini Gallardo.

Pod kapotou pětilitrový motor, maximální rychlost více než 300 kilometrů v hodině. Z nula na sto vyletí za necelé čtyři vteřiny. A také cena je (samozřejmě) exkluzivní téměř čtyři a půl milionu korun.

A tenhle bourák je předlouhou mnohých modelů, které jezdí na autodráze v hradeckém domově dětí a mládeže. Lamborghini Gallardo to je hit pro kluky v místním klubu modelářů.