S moderátorkou pořadu Ladou Klokočníkovou si povídaly o kráse, cestování i návratech domů.

Mluvíme o vás jako o modelce
a zpěvačce, ale napsala jste také knihu – jste i spisovatelka.
Píšu také do časopisu. Knihy jsem vydala dvě.  Teď sním o románu, ale to každý spisovatel, jenže málokterému se to povede, takže uvidíme.  Když jsem ve čtrnácti letech přijela do Francie, tak jsem ještě neuměla francouzsky – moje jediná komunikace v češtině byla s deníčkem. A já mám těch deníčků plný šuplík, je jich několik, desítky, a tím jsem se naučila psát. Do toho jsem pak už psala i prózy, básničky, příběhy. A tak se to rozjelo. A potom samozřejmě texty k písničkám, za celou tu dobu, co zpívám.  Přirozeně 
z toho vznikla první knížka Příběhy modelek, potom druhá knížka. Je to pro mě takové přirozené.

Ze všech profesí, kterým se věnujete, je pro vás zpívání momentálně nejdůležitější?
Nedávno mi bylo třicet. Zjistila jsem, že jsem docela barevná. Každou chvíli jedu něco jiného. V pondělí jsem redaktorka, v úterý jsem zpěvačka, ve středu jsem spisovatelka, v pátek modelka, každý ten je to něco jiného. Ta pestrost  života mě baví.

Mladá, úspěšná, chytrá, krásná. Handicap nebo výhoda v životě?
Já nevím, jestli to tak úplně je. Ano, je to o tom, že to otevře nějaké dveře, ale potom zase na druhou stranu musíte dokazovat, že je tam i něco víc, což jsem třeba pocítila v modelingu. Že chci víc ukázat, než že jsem jen tvář nebo věšák na šaty.

Strávila jste mnoho let ve Francii. Čím si vás Francie získala?
Já mám ráda tu vůni v ulicích,  pekárny, víno. Já jsem býk, tak jsem trošku požitkář. Užiju si dobrého jídla, můžu jít do každé restaurace, vždycky je tam něco dobrého. Ta architektura je nádherná. Tím, že jsem umělec, tak obdivuji jejich hudbu, obdivuji 
i to, jak oni se dívají na umělce. Je to něco jiného než tady 
v Čechách.  Francie je velmi příjemná celkově, řekla bych.

Je těžké pro vás vracet se 
z cest zpátky domů?
Já jsem chvilku venku 
a potom se mi začne stýskat po domově. Pak jsem doma a zase chci někam vycestovat. Poslední rok jsem cestovala hodně.

Kde jste cestovala letos v létě?
Teď v létě toho bylo míň, protože jsem se teprve před létem vrátila z dlouhých cest. Jela jen za kamarádkou do Itálie, ona má byt nedaleko Benátek. Ale když jsem vycestovala, byla jsem tam dva dny, tak už mě volala zase práce a Praha, takže jsem se musela vrátit.

Která místa na světě máte nejraději?
Já mám  strašně ráda Barcelonu. Už jsem tam dlouho nebyla, ráda bych se tam podívala znovu. Líbí se mi, že je tam moře, město hodně žije, je tam spousta možností, kam se vydat. Líbilo se mi taky na ostrovech. Třeba na Mauriciu, tam je nádherně, tam bych mohla chvíli žít. V Americe se mně také líbilo, hlavně v Los Angeles. Bylo to pro mě jako 
v nějakém filmu. Všechny ty stavby a místa, které znám 
z filmů, tak jsem je tam objevila  a pořád jsem nemohla věřit, že je to ono.  Bylo to zvláštní, jako kdyby člověk byl v nějakých filmových kulisách.  Já vlastně každou chvíli miluju nějaké jiné  místo na světě.

Máte ještě nějaký nesplněný sen?
Já bych si přála ještě se trošku opálit.