Na jedné straně vláda pouští tisíce lidí do hobbymarketů, na druhé ale policisté rozhánějí desítky lidí, kteří na čerstvém vzduchu relaxují u rybníku Biřička a vyděšení spoluobčané volají policisty na lidi, co si v lese dovolí sundat roušku. Na jedné straně už mohou hradečtí fotbalisté začít trénovat ve skupinách, na druhé ale mladí školáci podle plánu vlády budou do konce školního roku vynechávat tělocvik a v červenci nebudou moct ani na letní tábory. Hranice mezi riskantní nezodpovědností a zbytečným omezováním lidí je od začátku epidemie hodně tenká a jen těžko se hledá.

Že se neotevřou školy pro žáky 2. stupně a středních škol, odůvodňuje vláda mimo jiné peticí rodičů. Těch, které nejdříve sami vyděsili neustálými tiskovkami a měnícími se pokyny. A pomohli jsme k tomu i my, média. Je proto nejvyšší čas přestat lidi děsit.

Nový koronavirus rozhodně není obyčejná chřipka a není na místě ho ignorovat. Na druhou stranu to ale není věc, kvůli které by se měl náš život zastavit na dlouhou dobu. Dodržujme vládní pokyny, nosme roušky tam, kde je to nařízené, ale snažme se v rámci zákonných nařízení vracet pomalu k normálnímu životu. Není důvod, aby lidé seděli půl roku doma, báli se vyjít si na procházku a svým dětem bránili v pobíhání po venku. Situace si nezaslouží zlehčování. Nebýt opatření, určitě by v našem kraji za půldruhého měsíce pandemie bylo řádově více zemřelých s nemocí covid-19, než jsou tři, které uvádí statistiky ministerstva zdravotnictví. Nedělejme z toho ale apokalypsu. Za měsíc zemře v kraji přes 500 lidí. Z různých příčin jako jsou infarkty, rakoviny nebo i sebevraždy. Kdybychom sledovali denní nárůst tak pečlivě jako to děláme s koronavirem, museli bychom se zbláznit. Život nekončí. Zvykněme si prozatím na roušky, chovejme se zodpovědně, ale žijme dál.

Turisté, ilustrační foto
KOMENTÁŘ: Kdos bez viny, hoď covidem