Záležitostí, která ovšem také stojí za zaznamenání, je, že bezvládnému člověku na sjezdovce se ještě před příjezdem horské služby snažili pomoci i lidé kolem něj. Nešlo sice o profesionální záchranáře, ale určitě to byli zachránci. I těch je nám potřeba. Právě díky takovým lidem neutonul loni v létě dvouletý chlapeček na koupališti v Opočně, starší pán nezahynul pod koly vlaku a mladý muž nepřišel o život v troskách havarovaného auta.
A nemusí jít vždy jen o dramatické situace. Kolika lidem pomohli třeba dárci krve?
Zachránců mezi námi naštěstí neubývá. Pomáhají nejen zachraňovat ostatní, ale třeba i vzácné památky, které by jinak byly nenávratně ztracené. Díky nim se krok po kroku daří opravovat kdysi překrásné, později značně zdevastované broumovské kostely, díky nim snad dostanou šanci varhany v Olešnici v Orlických horách, které zničil červotoč, nebo chátrající mlýn v Českém Meziříčí. Každý, kdo přispěje na veřejnou sbírku nebo pomůže vstupným na benefičním koncertu, je vlastně svým způsobem také zachránce. Na své zachránce čeká i řada zpustošených kostelů v Orlických horách. Kéž by se jich dočkali…
Jsou ovšem věci, které by lidé velmi rádi zachránili, ale prostě to nešlo. Třeba hradecká cyklověž, bývalá chlouba města. Šla k zemi a nic jí nepomohlo. Možná proto, že do toho lidé, kteří by ji chtěli uchovat, neměli šanci zasáhnout.
