Pakt se tak zřejmě dostal nejprve na stůl karbaníkům, kteří místo toho, aby při jeho administraci vyložili karty na stůl a s výkřikem: „Pasiáns“ je oparafovaný poslali zpět, dohodu společně s kliknutím na novou hru deklarovali svým kolegům čtenářům.

A ti ji po vzoru své naposledy v kanceláři čtené a oblíbené knihy Stopařův průvodce po galaxii odnesli do sklepa, kde ji uložili na dno zamčené registračky, tu vecpali na zrušený záchod a na dveře dali ceduli Pozor, leopard! V takovém případě se pak člověk nemůže divit, že ji pracanti nedohledali a dlouho neodeslali. Buď se totiž ztratili ve sklepě, nebo je sežral leopard. Smlouva se tak na světlo boží dostala až v době, kdy se leopard nažral a akta zůstala celá.

A jak takovému nešvaru, hlavně v době, kdy je kvalitních pracantů nedostatek, do budoucna zabránit? Zúžit kádr tím, že se karbaníkům vystaví červená karta a čtenářům se do ruky vetkne příručka Jak být správným a řádným úředníkem. Popřípadě, jako v případě semaforů, by možná stačila i kniha Malý Edison.